CACEK, J. Obslužný SW pro analyzátor HP 89410A [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2008.
V průběhu zpracování bakalářské práce student prokázal odpovídající teoretické i praktické znalosti a dovednosti. Řešení práce věnoval patřičné úsilí. Prokázal dobrou schopnost samostatné práce při práci s literaturou, studiu manuálů a programování v LabVIEW. Konzultací student využíval v obvyklé míře.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění zadání | B | 41/50 | |
Využití literatury | C | 7/10 | |
Aktivita během řešení a zpracování práce (práce s literaturou, využívání konzultací, atd.) | C | 15/20 | |
Formální zpracování práce | B | 17/20 |
Zadání práce patří ke středně obtížným. Cílem má být realizace měřicího a řídicího sw pro uvedený analyzátor, který má nahradit nebo i vylepšit ovládání přístroje pomocí PC. Má se provést i měření, které funkce ověří. Student práci rozdělil do devíti kapitol, má ovšem vlastně 3 základní části. V kapitolách 1-3 je popsán princip a vlastnosti analyzátoru HP89401A. Tyto kapitoly vznikly překladem firemního uživatelského manuálu. Překlad je dosti nedokonalý, používá nestandardní názvosloví a jsou zde často konstatování vytržená ze souvislosti. Blokové schéma, které je uvedeno a které je kopií z originálu, není nijak vysvětleno. I obrázky nejsou dobře popsány (např. osa x obr. 3.3, na rozdíl od originálu). Nejsou zde uvedeny žádné vztahy a matematický popis toho, co analyzátor se signály provádí. Kapitola 4 patří do popisné části. Výklad rozhraní GPIB je velmi stručný. Obrázek 4.1, na který je odkazováno v textu, vůbec chybí. Některé informace, např. o tom, kdo je mluvčí a posluchač (kap.4.1, druhý odstavec, druhá věta) jsou zcela chybné. Popis místních zpráv je pro aplikátora systému zbytečný. Chyby v této části svědčí o tom, že student funkci rozhraní dostatečně nezvládl. To naštěstí nevadí, protože v další části práce tyto informace nejsou potřeba. Také kapitola 5 patří do popisné části, o LabVIEW se však dovíme jen všeobecné informace spíše reklamního charakteru. Přestože student měl k dispozici originální manuály a bohatou literaturu na Internetu, omezil se jen na informace ze sekundárních zdrojů. Pozitivní lze je, že student alespoň stručně připomenul přístrojový ovladač pro analyzátor, který pak tvoří jádro jeho programu. Neuvádí ale jeho verzi, zdroje odkud ho získal a licenční podmínky jeho použití. V další kapitole následuje zmínka o standardu VISA, která ale vyvolává dojem vazby na LabVIEW (dík členění kapitol), což není pravda. Verze VISA, použitá v obslužném sw, uvedena není. Kapitola 6, která tvoří jádro bakalářské práce, popisuje obslužný sw, který student vytvořil. Základní princip je popsán velmi stručně, vývojový diagram (obr. 6.1) je z neznámého důvodu s anglickým popisem. Text je formulován dosti neprůhledně a pro vysvětlení funkce nejasně. Kapitola 6 je prakticky popisem uživatelského rozhraní. Výklad zde ale dík nedokonalému popisu funkce analyzátoru v kap. 1 je málo použitelný, termíny nejsou konzistentní (str. 27 Scalar mode - proti popisu Skalárním módu str.14). Naštěstí popisy ovládacích prvků student ponechal anglické a stejné jako v originálnímu manuálu, tak že se uživatel může orientovat podle něj. Chybí zde popis datových souborů, který program generuje. Kapitola 7 má dokumentovat funkčnost navrženého sw měřením frekvenční charakteristiky zesilovače. Ta je sice graficky uvedena, ale jak bylo použito ovládacího programu, patrné není. Měření by bylo možno provést i bez něj. Protože chybí porovnání s měřením provedeným jiným způsobem, nelze vůbec mluvit o nějakém porovnání. Měření neobsahuje základní informace (podmínky měření, identifikaci objektu, postupy, důvěryhodnost výsledku). Závěr z měření není podložen exaktními výsledky. Závěr: Úroveň textové části práce a to jak po obsahové, tak formální stránce, je nízká. Z toho usuzuji i na nevalné znalosti studenta. Vlastní program, který student vytvořil, byl při orientačních zkouškách bez analyzátoru funkční. Na prvý pohled je zřejmé, že student neověřil vzhled uživatelského rozhraní při jiných rozlišeních grafiky (texty se překrývají, část záložek je skryta). Na diagramu algoritmu programu je patrná malá zkušenost studenta. Nebyla provedena řádná analýza, není využita modularita, vše co student řešil je na jediné úrovni ("vše je v hlavním programu"). Nejsou použity komentáře. Části diagramu se graficky překrývají. Není využita "on-line" nápověda, uživatelský manuál nelze z programu otevřít. Program nedovoluje ovládat všechny funkce přístroje. Chybí popis datových souborů, generovaných programem. To, že program je funkční, je do značné míry zásluha převzatého přístrojového ovladače. Je ale jasné, že na zpracování programu vynaložil student značné úsílí, zvláště pokud s LabVIEW neměl žádné zkušenosti. Validační měření neprokazuje správnost realizovaného sw. Co má být předmětem řízení realizovaného sw (viz zadání) z textu ani realizace není uvedeno. Přes uvedené výhrady doporučuji práci k obhajobě.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků zadání | B | 17/20 | |
Odborná úroveň práce | B | 40/50 | |
Interpretace výsledků a jejich diskuse | E | 11/20 | |
Formální zpracování práce | B | 8/10 |
eVSKP id 13739