JUCHELKA, R. Návrh asynchronního motoru pro kaskádní systém čerpání kapalin [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Diplomant vypracoval diplomovou práci s názvem „Návrh asynchronního motoru pro kaskádní systém čerpání kapalin“. Jedná se o motorickou část integrovaného systému elektrický motor- hydraulické čerpadlo pro tzv. „smart potrubí“, na které bylo podáno na VUT autorské osvědčení v rámci projektu „Centra kompetencí“. Jedná se o konstrukci stroje s neobvyklým štíhlostním poměrem. Stroj má vzhledem k výkonu a otáčkám malou osovou délku a velký průměr, poněvadž do středu rotoru je umístěno čerpadlo. V současné době probíhá výroba funkčního vzorku. Student využíval konzultací a prokázal schopnost samostatné práce. Přivítal bych větší systematičnost při řešení.
Předložená diplomová práce má rozsah 65 stran plus 12 stran příloh, obsahuje úvod, čtyři kapitoly a závěr. Práce se zabývá návrhem netypického elektrického stroje pro pohon čerpadla. Při návrhu jsou využity ruční analytické výpočty, analytické výpočty pomocí nástroje RMxprt a simulace metodou konečných prvků v programu Maxwell. V příloze práce je uvedena výkresová dokumentace navrženého stroje, která má sloužit k výrobě vzorku. V práci se vyskytují překlepy, chybějící písmena ve slovech a v některých větách dokonce chybí celá slova. Jinde naopak přebývají. V práci se rovněž vyskytují prohřešky proti typografii. Popisky u os grafu na str. 53 jsou téměř nečitelné. Podle textu, který se k tomuto grafu vztahuje, by zde měli být dva průběhy odlišené barevně (červená a fialová). Graf je ale černobílý a oba průběhy jsou tak blízko sebe, že splývají do jednoho. Seznam použité literatury není řazen průběžně podle toho, jak autor jednotlivé zdroje používal ani abecedně. Některé části práce jsou psány v první osobě, což u technických prací není zvykem. Na str. 55 autor uvádí, že při tranzientní analýze metodou konečných prvku by měl krok simulace být takový, aby došlo alespoň k deseti výpočtům v rámci jedné periody napájecího napětí. Deset bodů na jednu periodu napájecího napětí je však při simulacích elektrických strojů dost málo a při takovémto nastavení by výpočet byl zatížen značnou chybou. Autor uvádí, že při svých simulacích použil krok 50 mikrosekund při frekvenci 172 Hz, což dává přibližně 116 bodů na jednu periodu napájecího napětí. I tento počet kroků je dost malý. Vliv vyšších harmonických složek pak může být i značně zkreslen. Na str. 53 autor uvádí, že průběh BH křivky ve zcela nasycené oblasti by se měl co nejvíce blížit vodorovnému. To není přesné tvrzení, sklon BH křivky v této oblasti odpovídá relativní permeabilitě rovné jedné. Při rozboru výsledků simulací 2D modelu metodou konečných prvku autor uvádí, že po odečtení výkonu a jednotlivých ztrát od příkonu se získají dodatečné ztráty. To není správně. Součet výkonu a jednotlivých ztrát vypočtených programem se bude vždy lišit od příkonu, tento rozdíl ale nelze interpretovat jako dodatečné ztráty simulovaného stroje. V přiložené výkresové dokumentaci je vnitřní průměr statoru i vnější průměr rotoru uveden s tolerancí plus mínus 0,1 mm. To je dost značná tolerance, která může mít i značný vliv na výsledný stroj. Práce splňuje všechny body zadání. Práci doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 91846