SZABÓ, J. Zlepšování užitných vlastností olověného akumulátoru [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2011.

Posudek vedoucího

Abraham, Pavel

Student Jaroslav Szabó se ve své práci zabývá problematikou olověných akumulátorů s důrazem na impedanční měření. Výzkum v této oblasti je velmi důležitý, neboť má potenciál umožnit bezproblémové použití olověných akumulátorů v hybridních vozidlech. Pokud se olověný akumulátor provozuje v režimu hybridních vozidel, objevují se jiné degradační děje, než ve standardních startovacích akumulátorech. Student pravidelně docházel na pracoviště elektrochemických zdrojů ústavu elektrotechnologie, kde se podílel na přípravě experimentálních elektrod a prováděl měření. Na základě výsledků experimentů zpracoval diplomovou práci. Student v práci postupoval se zájmem o zpracovávanou problematiku, k řešení problémů přistupoval samostatně a s potřebnou iniciativou. Práce je sepsána přehledně, její vnější úprava a grafické zpracování jsou na dobré úrovni. Odborná úroveň odpovídá znalostem získaným v daném oboru. Předložená práce a její zpracování splňují všechny požadavky kladené na diplomovou práci. Práce má značný význam pro zvyšování užitných vlastností olověného akumulátoru jako zdroje el. energie v hybridním elektrickém vozidle. Proto doporučuji práci k obhajobě.

Posudek oponenta

Tonar, Karel

Student Jaroslav Szabó se ve své práci zabýval zlepšováním užitných vlastností olověného akumulátoru resp. měřením vnitřní impedance a impedance mezi žebry elektrod experimentálních článků pomocí stejnosměrné metody a elektronovou impedanční spektroskopií. Práce je rozdělena do několika částí. V úvodní teoretické části je pojednání o historii elektrochemických zdrojů, jejich stručné rozdělení a dále objasnění principu činnosti olověného akumulátoru. Následuje část týkající se elektrochemické impedanční spektroskopie s rozborem historie a detailnějším popisem metody včetně vyjmenování prvků a základních modelů náhradních obvodů. V další části student popisuje měřící pracoviště a samotnou experimentální elektrodu. Pouze poslední 13 stran práce diplomant věnuje experimentální části. Zde jsou uvedeny tabulky a grafy naměřených závislostí s minimálním popisem a vyhodnocením pouze pro metodu elektronové impedanční spektroskopie. V závěru student uvádí obecně známé skutečnosti. Prezentace konkrétních výsledků se v závěrečné stati téměř nevyskytuje. Student v plné šíři nesplnil zadání. Diplomant neprovedl diskuzi měření článku v režimu rychlocyklování. Nejsou zde ani uvedeny výsledky měření pomocí stejnosměrné metody, která byla taktéž součástí zadání. Také vyhodnocení a interpretace výsledků není na úrovni budoucího elektroinženýra. Vnější úprava a grafické zpracování práce jsou na dobré úrovni. Práce (její teoretická část) však místy působí jako kompilát z několika různorodých zdrojů, kde některé z nich nejsou bohužel ani uvedeny v seznamu literatury. Většinou se jedná různé internetové encyklopedie, uložiště referátů apod. Jistě by práce zasluhovala i vyšší odbornou úroveň. Z práce není patrné, jak student při měření postupoval. K práci mám několik zásadních výhrad: - chybí seznam obrázků a tabulek, přičemž u tabulek chybí i číslování - využití jen 3 různých tištěných literatur je na práci takové úrovně málo, nevhodné používat citace z roku 2008 (většina z nich již nefunguje), chybí ISBN u literatury [4] a [12] - část práce je kompilátem ze zdroje neuvedeného do literatury, která je dohledatelná na internetu např. str. 10 poslední odst. – citace nefunguje, existuje min. 5 různých zdrojů (fulltextové vyhledávání) - nepřesně interpretovaný postup měření - dle str. 9 by laik usoudil, že nejprve student podle měřeného článku „odhadne“ jeho náhradní schéma a pak teprve měří - obr. 1, 2, 3, 5, 7, 8, 15 – chybí reference, špatná kvalita - str. 25 a 26 – chybí komentáře k jednotlivým prvkům, příp. náhradním obvodům, chybí titulky k obrázkům a reference - str. 41 - chybí popis elektrody č. 809 – složení žeber, aktivní hmoty, v jaké fázi cyklování měření proběhlo atd. - pokud je graf popsán jako obrázek titulkem, není nutné graf samostatně popisovat názvem - nedostatečné vysvětlení a častá záměna veličin Rk, Rm za Zk, Zm v experimentální části – např. str. 50 - legenda v grafech na obr. 30 a 31 je silně nedostačující - student neuvedl, že záporná aktivní hmota elektrody č. 3 neobsahovala vůbec žádné expandéry, což silně ovlivňuje chování článku olověného akumulátoru - v závěru nejsou uvedeny téměř žádné konkrétní výsledky měření – je zde uveden jen výsledek reprodukovatelnosti měření na šesti násobném opakování I přes tyto nedostatky a vzhledem k výše uvedeným skutečnostem doporučuji práci k obhajobě.

eVSKP id 40769