KUČERA, C. CFD simulace proudění vzduchu v kabině automobilu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2018.
Cílem této diplomové práce bylo vytvořit CFD model pro výpočet proudění vzduchu v kabině automobilu za účelem popsání rychlostního a teplotního pole uvnitř kabiny, a to pro různé podmínky jaro/léto/zima a HVAC on/off, tj. celkem bylo vyhodnoceno 6 případů. V práci byly využity dílčí výsledky projektu CKAP (Centrum kompetence automobilové průmyslu Josefa Božka) a to jednak pro účely definice geometrie vozu, okrajových podmínek, ale také za účelem dílčího ověření výsledků simulací. Student pracoval od 4. ročníku na tvorbě geometrie a výpočetní sítě. Vzhledem k složitosti původní CAD geometrie, tvorba vlastní výpočetní sítě byla časově náročná, ale jak se ukázalo pro řešení daného problému zásadní. Student si osvojil práci s CAD a CFD programy Rhinoceros a Star-CCM+ a byl schopen postupně pracovat samostatně na daném úkolu. Zároveň, pokud si nevěděl rady intenzivně konzultoval problematiku s vedoucím a dalšími odborníky na CFD na našem pracovišti. Hlavní přinos práce vidím v tvorbě realistické výpočetní geometrii vozu a získaných výsledků simulací. Jelikož tento vůz máme k dispozici v klimatické komoře lze do budoucna tuto geometrii použít pro další závěrečné práce i výzkumnou činnost. Na tomto voze byly také provedeny veškeré testy týkající se aplikace výsledků CKAP na konkrétní vůz, naskytla se příležitost výsledky CFD modelu porovnat se skutečně naměřenými daty. Přestože výsledky simulací v některých případech vykázaly určité nedostatky (např. teplota palubní desky), student v kapitole 10. Diskuze na ně poukazuje a navrhuje další možné postupy, jak zlepšit výsledky simulací. Drobnou připomínku bych měl ke kratší rešeršní části a práci s literaturou, kdy by bylo možné rešerší více rozvést. Naopak, oceňuji systematicky uspořádanou přehlednou formou napsanou praktickou část popisující nejen samotné výsledky, ale postup prací např. při definování okrajových podmínek. Práce obsahuje minimum překlepů a celkově je na dobré stylistické úrovni. Student prokázal schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry. Požadované cíle byly splněny, diplomová práce je zpracována pečlivě a má dobrou grafickou úpravu. Celkově práci hodnotím VÝBORNĚ (A).
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | B | ||
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | A | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | A | ||
| Práce s literaturou včetně citací | B | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | B |
Cílem diplomové práce bylo vytvořit zjednodušenou geometrii kabiny automobilu, vycházející z reálného vozu a pomocí CFD vypočítat teplotní a rychlostní pole dle známých okrajových podmínek založených na předchozích experimentech, provedených v klimakomoře na VUT. Práci lze rozdělit na čtyři části. V první části se nachází krátký úvod do řešené problematiky, ve druhé autor popisuje vznik geometrie vozu, ve třetí části pak byl na této geometrii proveden výpočet v programu Star-CCM+ a v poslední části je provedeno shrnutí a vyhodnocení dosažených výsledků. První část, která je spíše rešeršního charakteru je poměrně krátká, ale vzhledem k řešené problematice je naprosto dostačující. Druhá část je pak pojata spíše jako výpis funkcí, kterými disponují programy Rhinoceros a Star-CCM+. V případě, že autor v této práci zjednodušoval složitou geometrii interiéru osobního vozu bych tuto část pojal více obrazně a na konkrétních ilustracích komentoval, jaká část interiéru byla zjednodušena a proč. Také bych očekával obrázek geometrie před a po zjednodušení jako jistý důkaz o provedených činnostech. Pouhý výpis funkcí, kterými disponují použité programy mi přijde nedostatečný. Simulační část práce je pak na velmi dobré úrovni, autor přehledně definuje okrajové podmínky, srozumí čtenáře s umístěním měřicích bodů a ploch a popíše nastavení fyziky, jež vede k dosaženým výsledkům. V rámci práce byl proveden i test nezávislosti sítě. Drobné výtky bych měl k nedostatečnému zdůvodnění volby turbulentního modelu, což je z hlediska řešení práce důležitý prvek. V poslední části pak autor seznamuje čtenáře s výsledky dosaženými v konkrétních řezech a provede validaci simulací pomocí dat z experimentů, jejichž výsledky měl k dispozici. V této části bych se přimluvil za větší a kvalitnější obrázky, na kterých jsou znázorněny vektorové pole nebo proudnice, kvůli lepší přehlednosti. Velice se mi líbila závěrečná pasáž této části, kdy autor diskutuje různé odlišnosti mezi simulací a experimentem a uvádí pravděpodobné příčiny těchto rozdílů. Práce je na velmi vysoké úrovni, avšak přes výše zmíněné nedostatky ji nemohu hodnotit stupněm nejvyšším, proto hodnotím za B a navrhuji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | B | ||
| Vlastní přínos a originalita | |||
| Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry | B | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | B | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A |
eVSKP id 109289