ŠMARDA, P. Informační a komunikační technologie v jazykovém vzdělávání na VŠ [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2022.
Bakalářská práce Pavla Šmardy měla pojednávat o využití ICT při výuce jazyků ve vysokoškolském prostředí, a to se jí, minimálně z části a s výhradami, podařilo. Z gramatického hlediska se nejedná o nikterak výjimečnou práci, vyskytují se očekávatelné chyby ve členech a interpunkci, místy se objevují věty jejíchž smysl není zcela jasný, ale lze konstatovat, že práce je po této stránce relativně zdařilá a gramatiku bych ohodnotil známkou velmi dobře. Z hlediska stylu je práce psána spíše populárně naučným stylem, nicméně objevují se v něm i výrazy, které by se hodily spíše do vědečtější práce. Výsledek je bohužel mnohdy poněkud rozpačitý, neboť práce překypuje ambicemi, jež jsou záhy zmařeny krátkým povrchním popisem na několika řádcích, obvykle bez hlubší analýzy, např. se dočítáme o placené verzi aplikace Grammarly, která bude „hluboce analyzována“ (profoundly analysed), o „speciálním tlačítku“ (special button), které přetočí video (str.16) nebo o studii software (dále sw) (p.13), apod. Čtenář se tak nemůže zbavit dojmu, že autor se nechal inspirovat tématem a použil na práci thesaurus z aplikace Grammarly, či jiné aplikace, aniž by si uvědomil úskalí, která takový postup přináší. Z formálního hlediska práce obsahuje všechny předepsané seznamy, na druhou stranu však obsahuje vážné chyby v citačním aparátu a v členění práce. Nejen, že označení citací není jednotné (v některých případech autor uvádí iniciály křestních jmen před příjmením, v jiných ne), což způsobuje naprostou nepřehlednost seznamu použité literatury, ale, zřejmě i následkem toho, seznam literatury není úplný (chybí Stemmer, 2015 a studie Dr. Jane Tricket z nedefinovaného roku, str. 17), ale 1 identická položka (Ruch, H. 2022) se v něm naopak nachází 2x (na str. 49 a 50). Po obsahové stránce je práce rovněž poněkud rozpačitá. Po opakovaných výtkách student doplnil možnosti využití popisovaného software v univerzitním prostředí, ale mnohde to působí spíše jako dodatek než jako hlavní cíl práce, protože mnohý z popisovaného sw má použití v univerzitním prostředí značně okrajové. Bývalo by vhodnější zaměřit se podrobněji na sw popisovaný v kapitolách 5.5 - 5.8, který by měl být stěžejním jádrem práce. Namísto toho v práci nalezneme, mimo jiné, popis účelu motivačních srdíček v aplikaci Duolingo. Problém obsahu práce tak tkví především v povrchním popisu a nedostatečné selekci informací na základě důležitosti a relevantnosti, což bohužel velmi snižuje její hodnotu. Dalším problémem je nevyváženost kapitol, kdy kapitola 2 má délku pouhou 1 stranu a kapitola 3 dokonce pouze půl strany. Navíc v prvním odstavci kapitoly 3 je zmíněno, že bude obsahovat seznam a analýzu ICT v jazykovém vzdělávání na VŠ, nicméně kapitola 3 žádnou takovou analýzu neobsahuje. Chybí popis metodologie výběru SW, resp. kritéria na jejichž základě byl vybrán, pouze v podkapitole 4.1 je zmíněno, že "studie" se zaměří primárně na praktický pohled uživatelů (což samo o sobě a) nestačí, b) výrazně snižuje vědeckou hodnotu práce). Vzhledem k výše řečenému, a tomu, že práce, ač s výhradami, naplnila zadání, doporučuji práci k obhajobě a hodnotím známkou E, 59 bodů.
Předkládaná bakalářská práce Pavla Šmardy má za úkol čtenáře seznámit s programy a aplikacemi vhodnými pro využití ve výuce jazyků na vysokých školách, což činí veskrze povrchně a způsobem neodpovídajícím standardům, které jsou na akademické kvalifikační práce běžně kladeny. Co se obsahu týče, jedná se v podstatě pouze o výčet a základní popis několika webových aplikací, který postrádá jakoukoliv hlubší analýzu. Většinu textu tvoří zcela banální informace dostupné na internetových stránkách daných aplikací a jednoduchý popis uživatelského prostředí, který svědčí o tom, že autor dané aplikace nijak zevrubně nezkoumal. V úvodu práce se dozvídáme, že autor údajně provedl vlastní průzkum („To verify some ideas and thoughts, a search only for the purpose of this study was conducted on a representative sample of students who were part of distant teaching during the COVID-19 pandemic.“), který ovšem, jak čtenář zjistí hned v první kapitole, pravděpodobně sestával pouze z jedné otázky, která pravděpodobně zněla „What made the online seminars digestible and entertaining?“ a odpověď na níž je zcela nelogicky dána do souvislosti s výrokem o tom, že „students tend to memorise, enjoy, and prefer things that they already saw, heard, or witnessed.“ Hned na začátku druhé kapitoly autor tvrdí, že v rámci analýzy vybraného softwaru byla brána v potaz teorie osvojení jazyka, nicméně v nadcházejících kapitolách věnovaným konkrétním programům je analýza z této perspektivy přesně to, co tam velmi chybí. Celkově je obsah práce spíše plytký, logicky neprovázaný a místy postrádající smysl, nehledě na to, že celkem pět ze šesti programů (Google Scholar bych považovala spíše za databázi) bylo autorem shledáno nevhodnými pro využití na univerzitách a u posledního v práci zmiňovaného (Sanako) nějaké finální zhodnocení chybí úplně. Zásadním problémem této práce je citační aparát, který je naprosto chaotický, nemá jednotnou formu, zdroje nejsou řazeny abecedně (ani číselně) a především extrémní množství údajných zdrojů, které autor zmiňuje v textu, vůbec nefiguruje v seznamu literatury. Např. na straně 9 autor uvádí „an article of The University of North Carolina at Chapel Hill from 2020“, ale čtenář už nikdy nezjistí, o který článek přesně se jedná. Další příklady zdrojů, které se nedostaly na konečný seznam literatury jsou Chomsky, Campbell and Wales, Stemmer, Trickett and Gilmore, Kimmpa, atd. Pokud už je možné některý zdroj dohledat, může se stát, že některá parafráze je ve skutečnosti citací (str. 22 – Hussaina a Sultanb) nebo dochází k jeho desinterpretaci (str. 16 – Ruch). Samotná jazyková úroveň je celkem solidní, ale ani zde se autor nevyvaruje chyb, a to především ve slovní zásobě (např. „search“ x research, „analysation“ x analysis, „serial“ x series, „record“ x recording, „overhear“ x mishear). Vzhledem ke všem výše uvedeným nedostatkům nedoporučuji práci k obhajobě. Naopak doporučuji zásadní přepracování a v aktuálním stavu ji hodnotím známkou F (41 bodů).
eVSKP id 142546