HOLAS, J. Modernizace řízení frézky FNG [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2021.

Posudek vedoucího

Bradáč, František

Diplomová práce je zaměřena na modernizaci nástrojářské frézky FNG. Úkolem bylo provést rozbor stávajícího stavu vzhledem k instalovaným aktuátorům a snímačům, které jsou na stávajícím stroji. Dále pak bylo nutné, vzhledem k nedostupnosti jakéhokoliv schématu či manuálu, provést analýzu stávajících elektrických rozvodů stroje. Další částí, která navazovala na výše uvedené, bylo nutné vytipování prvků (pohonů, odměřování, řízení apod), které by měly být případně implementovány, a k tomuto vytvořit schéma zapojení a programové moduly. Autor po analýze stroje na místě instalace navrhuje 3 varianty využití nových pohonů a 2 varianty řídících systémů, které stručně popisuje a vybírá výsledné varianty. Tyto poté podrobněji rozpracovává. K rozpracovaným variantám vzniklo schéma elektrického zapojení jednotlivých komponent. I když se analýzou stroje nepodařilo identifikovat veškeré spoje, je toto schéma v hlavních rysech použitelné pro případnou repasi. Bohužel u vzniklého programu je jeho využití horší. Autor sice zpracoval program, bohužel se v něm dopustil dosti chyb (např. všechny proměnné V/V jsou definovány jako výstupní, vizualizace by si zasloužila větší propracovanost, některá nastavení jsou v programu pouze jako konstanta, ale bylo by lepší jejich přístupnost přes HMI apod. ). Dále chybí připojení měniče náhonu vřetene do projektu, i když se pro zvolený měnič dají ze stránek dodavatele stáhnout potřebné knihovny. I přes uvedené nedostatky považuji cíle práce za splněné a doporučuji práci k obhajobě.

Posudek oponenta

Vetiška, Jan

Předložená práce se zabývá modernizací tříosé frézky FNG. Cílem bylo provést návrh úprav HW stroje a návrh SW. Návrhu úprav HW stroje předchází rešeršní část práce ve které jsou zbytečně vyjmenovávány jednotlivé typy frézek. Zde bych očekával vzhledem k modernizaci frézky FNG zaměření na jednotlivé úrovně řízení a automatizace obdobných stojů. Kladně hodnotím rozsah a kvalitu popisu aktuálního stavu a stroje, který byl náročný vzhledem k absenci jakékoliv původní dokumentace elektrické části stroje. Následuje návrh možností řešení. Zde jsou prezentovány tři varianty, které by zasloužili vetší rozpracování aby byly více podpořeny jednotlivé závěry. Následuje výběr komponent pro vybranou třetí variantu od dvou výrobců a jejich technické a ekonomické zhodnocení které dle mého názoru nemá valný přínos. Ve zbylé části se student zabývá návrhem elektrického zapojení jednotlivých komponent a návrhem SW. V návrhu SW v prostředí twinCAT je několik chyb a nejasností. Např. v deklaraci globálních proměnných pro propojení PLC SW se vstupy jsou všechny proměnné nastaveny jako výstupní i když se jedná o vstupy. Dále není zcela jasná funkce najetí na absolutní pozici, jestliže je jeden servopohon ale tři odměřovací kanály. Nikde není řešeno jejich přepínání. Dále není v SW řešena logika ovládání spojek pro přenos krouticího momentu na jednotlivé osy. Ovládání vřetene jak je v SW navrženo počítá se standartní strukturou signálů jak jsou navrženy pro měniče beckhoff a takto je to nepoužitelné s měničem Control techniques, který má sice komunikační rozhraní EtherCAT. Navržené HMI nekoresponduje s velikostí vybraného ovládacího panelu. Celkově považuji navržený řídicí sw za nepoužitelný.

eVSKP id 132922