HLADKÁ, D. Produkce pigmentů a lipidických látek mikroorganismy na odpadních substrátech potravinářského průmyslu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2020.

Posudek vedoucího

Szotkowski, Martin

Předložená bakalářská práce studentky Dagmar Hladké se zabývá produkcí pigmentů a lipidických látek mikroorganismy na odpadních substrátech potravinářského původu, které nacházejí uplatnění ve farmaceutickém, potravinářském a zemědělském průmyslu. Experimentálně náročná bakalářská práce kladla vysoké nároky na samostatnost a organizační schopnosti při práci v laboratoři, aktivní přístup a ochotu učit se novým věcem. Dále také zvládnutí extrakčních a instrumentálních technik potřebných ke zpracování získané mikrobiální biomasy. Tyto všechny požadavky studentka splnila. Po celou dobu experimentální části studentka pracovala samostatně a všechny zadané úkoly zvládla. Výstupem je bakalářská práce poskytující důležité výsledky v oblasti biotechnologie karotenogenních kvasinek a mikrořas. Získané výsledky budou cenným zdrojem informací pro navazující experimenty. Jedinou výtku mám k mírně horšímu zpracování získaných výsledků , která však nijak výrazně nezhoršuje celkový dojem z práce. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem doporučuji práci k obhajobě a hodnotím ji celkovou známkou "výborně (A)".

Posudek oponenta

Němcová, Andrea

Předložená bakalářská práce studentky Dagmar Hladké se zabývá velice aktuálním tématem produkce pigmentů a lipidů pomocí kvasinek a mikrořas, kde využívá různý odpadní materiál z potravinářského průmyslu. V rámci teoretické části práce studentka podala celkem přehlednou rešerši zaměřenou na vybrané použité kmeny mikroorganismů a sledované metabolity. Stručně popsala i použité odpadní substráty a využité instrumentální metody. V předloženém textu mi však poněkud schází kapitola, která pojednává o využití daných odpadních materiálů ke kultivaci kvasinkami případně řasami od jiných autorů a jejich dosažené výsledky. V experimentální části práce je vidět, že studentka provedla řadu časově náročných experimentů, při kterých využila celkem deset kmenů mikroorganismů. Můžu říct, že na bakalářskou práci je to velký objem realizovaných experimentů, který pravděpodobně převyšuje standardní požadavky na tento typ závěrečné práce. Z výsledkové části práce plyne, že studentka musela prokázat jistou míru samostatnosti, orientace v dané oblasti a plánovaní, protože bylo využito velké množství instrumentálních metod a muselo se zpracovat velké množství získaných dat. Nicméně k práci mám několik převážně věcných komentářů uvedených níže, ze kterých se domnívám, že je lepší uvážlivě a kvalitněji provést míň experimentů a zpracovat míň dat, než jít opačnou cestou avšak se značnými rezervami a nepřesnostmi. Komentáře: - V teoretické části práce píšete o využívaní syrovátky jako odpadního substrátu z mlékárenského průmyslu, která obsahuje hodně laktózy (str. 20), ve výsledkové části práce (str.31) už píšete, že jako odpadní substrát byl využit syrovátkový protein. Který produkt byl tedy využit v provedených experimentech? Syrovátka s vysokým obsahem sacharidů nebo syrovátkový protein? - Velice často se v diskusi výsledků vyskytuje slovní spojení „trend produkce zleva doprava“ (například str. 31, 35, 39, apod.). Tohle vyjádření není, dle mého názoru, hodné odborného vyjadřování v závěrečné práci s vypovídající hodnotou. - Názvy kapitol čtvrtého stupně ve výsledkové části práce, konkrétně: „Aplikace, odpadního substrátu, syrovátky“ – také není dle mého názoru příliš šťastné a snižuje pochopení samotného významu názvu. Pokud se správně domnívám, jak jste název kapitoly myslela, tak by možná stačilo jenom nepřidávat čárku mezi slovy „aplikace“ a „odpadního“. - Obecně bych uvítala jiné znázornění výsledků produkce lipidů než je nyní v grafické podobě. Z grafu nelze poznat množství lipidů (g/l) - obvykle zelený sloupec. U některých výsledků hodnota zcela chybí a není jasné, jestli to bylo tak minimální množství, které není ani zobrazeno v grafu nebo u daných C/N poměrů nebylo toto množství ani stanoveno. Z diskuze také není jasné. Lepší znázornění by mohlo být dosaženo buď číselným popiskem u daného sloupce, nebo výsledky uvést v tabulce. Tohle se vyskytuje v podstatě u všech grafů produkce lipidů v závislosti na různých C/N poměrech (např. str. 38, 42, 52, 53, apod.). - Chybějící hodnoty určitých skupin lipidů v některých výsledcích (například obrázek 18, strana 33 zcela chybí mononenasycené MK; nebo obrázek 39, strana 46 zcela chybí nasycené MK) vzbuzují otázku, zda naměřené výsledky v tomto případě mohou mít opravdu reálny charakter. - Dle Vašeho tvrzení, velice často docházelo u kultivací s přídavkem syrovátky k letálním účinkům na danou kvasinku (např. str. 43, kvasinka Sporobolomyces roseus). Dle výsledků jiných autorů, kteří využívali syrovátku ke kultivaci i přímo u kvasinky Sp. roseus, byly dosaženy obvykle hezké výsledky, například konkrétně v produkci biomasy. V tomto případě je to velice zajímavé a právě poukazuje na vhodnost studia dosavadních výsledků od jiných autorů, jak bylo uvedeno výše. Nebo samotný problém může vyplynout ze skutečnosti, že jako odpadní substrát byl použit syrovátkový protein bez zdroje sacharidů a kvasinky hladověly? Vzhledem k uvedeným skutečnostem, množství odvedených experimentů, některých velmi zajímavých výsledků sloužících jako podklad k navazujícím pracím a splněných zadaných cílů práce, doporučuji práci k obhajobě a hodnotím celkově stupněm B.

eVSKP id 123938