HALABUKOVÁ, H. Fourierova infračervená spektroskopie na nanostrukturách [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2019.

Posudky

Posudek vedoucího

Kolíbal, Miroslav

Hana Halabuková začala na své diplomové práci pracovat na podzim, situaci navíc měla ztíženou tím, že téma pro ní bylo velkou neznámou. Musela tedy nejen v poměrně krátkém čase zvládnout pro ni novou experimentální techniku a zejména práci s naměřenými daty, ale také nastudovat zadaný problém od úplných základů až po pokročilé části nanofotoniky. Se situací se vypořádala dobře – poměrně brzy začala sama pracovat se spektrometrem, a přes sérii neúspěšných měření se svědomitě věnovala zpracování experimentálních dat. S tím, jak k práci přistoupila jsem spokojen. Sníženou známku volím s ohledem na fakt, že práce prošla větší korekturou, a také při tvorbě relevantních závěrů z experimentálních dat mohla být studentka aktivnější.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání C
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod C
Vlastní přínos a originalita C
Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry E
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii D
Logické uspořádání práce a formální náležitosti D
Grafická, stylistická úprava a pravopis C
Práce s literaturou včetně citací C
Samostatnost studenta při zpracování tématu B
Navrhovaná známka
C

Posudek oponenta

Münz, Filip

V první polovině se předložená práce věnuje teoretickému představení problematiky povrchových a lokalizovaných plazmonů, měřících principů FTIR spektroskopie a SEM a krystalové struktury zkoumaných sloučenin wolframu. Některé pasáže (např. závěr oddílu 1.1) obsahují řadu tvrzení, které by si zasloužily větší rozbor (za všechny překvapivé tvrzení, že pokud je permitivita nanočástice blízká dielektriku, dochází k zesílení elektromagnet. pole). Na druhou stranu je detailně popsán postup rekonstrukce spektra ze FTIR interferogramu, což dobře koresponduje s prvním bodem zadání. V praktické části práce autorka prezentuje vcelku detailní (z hlediska poměru signál/šum) spektra v IR oblasti, vzhledem k nehomogenitě vzorků by bylo ale vhodné srovnat opakovaná měření na různých místech k odhadu systematických nejistot (u oxidovaných WS2 nanotrubek jsou výsledky 2 vzorků výrazně jiné, nebylo mi z textu ale jasné, čím se příprava těchto vzorků lišila). Závěrem negativního výsledku hledání plazmonového píku v NIR oblasti je potvrzení faktu, že poloha rezonance WOx silně závisí na stechiometrii – bylo by zajímavé pokusit se alespoň navrhnout experimentální techniku, která by mohla poměr kyslíku ku wolframu zpřesnit ať už plošně pro čisté WOx nanotrubky, nebo lokálně pro ty vzniklé oxidací na WS2. Přes negativní výsledek a značný prostor pro detailnější měření ale práce splňuje požadavky k úspěšné obhajobě. U většiny SEM snímků (od 2.1 po 2.7 a 2.8) je relat. špatně čitelný údaj o velikosti referenční úsečky – bylo by vhodné tento rozměr uvést i v popisku. Zejména v části 2.1 je několikrát odkazována ref. 31 v souvislosti s depozicí nanotrubek z rozhraní kapalin - nejspíš se ale myslí reference 30 (Poljakov et al.)

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání A
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod B
Vlastní přínos a originalita B
Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry B
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii B
Logické uspořádání práce a formální náležitosti A
Grafická, stylistická úprava a pravopis B
Práce s literaturou včetně citací B
Navrhovaná známka
B

Otázky

eVSKP id 117551