KAFKA, R. Návrh experimentální 3D tiskárny na beton [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2019.

Posudek vedoucího

Koutný, Daniel

Bakalářská práce je na velmi dobré úrovni. Student pracoval aktivně a samostatně. Práce obsahuje přehled současných 3D tiskáren na beton, 3 koncepční návrhy včetně zhodnocení jejich výhod a nevýhod a konstrukční návrh hlavních částí vybrané varianty. Samotný text práce obsahuje drobné chyby ve skloňování slov a několik nepřesných stylistických formulací, které ovšem nijak významně nesnižují úroveň jinak zdařilé práce. Vzhledem ke komplexnosti celé 3D tiskárny, byly dimenzovány a kontrolovány pouze vybrané stěžejní části. Požadované cíle práce tak byly splněny. Práci doporučuji k obhajobě.

Posudek oponenta

Hurník, Jakub

V rámci této konstrukční práce byl řešen návrh 3D tiskárny na beton, kromě elektroniky a extrudéru. Zadání zahrnovalo rozměry tiskového prostoru, váhu extrudéru a rychlosti pojezdů. Student postupoval systematicky, byla provedena dostatečně podrobná rešerše tiskových metod a konstrukčních řešení existujících tiskáren. Tyto konstrukční řešení byly dále zhodnoceny ve vztahu k zadání a bylo vybráno nejvhodnější – rámová konstrukce. Byly vytvořeny 3 varianty rámových konstrukcí a na základě studentem stanovených kritérií byla vybrána nejvhodnější varianta. Tato varianta byla dále rozpracována, ve smyslu dimenzování a kontroly některých konstrukčních uzlů na základě výpočtů a tvorby velmi dobře a detailně zpracovaného CAD modelu. Cíle této poměrně náročné a komplexní práce byly tedy naplněny. Studentovi bych ale vytknul občasné nepřesnosti, drobné chyby, místy také slohový styl, ale primárně nenázornou a nesystematickou prezentaci některých výpočtů, řešení konstrukčních uzlů, vyhodnocování některých kritérií nebo prezentaci samotného CAD modelu. Konkrétně v oblasti volby finální varianty konstrukčního řešení jsou uvedeny pouze výsledky počítaných zatížení, bez relevantních schémat, okrajových podmínek nebo předpokladů. Chybí výpočet momentů na vozíky lineárního vedení v ose Z. Postrádám zde názorné a přehledné srovnání variant konstrukce z hlediska stanovených kritérií, jako je tuhost, délka lineárního vedení apod. Celkově tedy volba finální konstrukční varianty působí netransparentně. V rámci samotného konstrukčního řešení bych doporučoval na základě komplexnějších úvah stanovit, které všechny konstrukční uzly a výpočty je třeba řešit v rámci vývoje a které jsou konkrétně řešeny v této práci. Na tomto základě by mohl být také formulován konečný stav řešení a další postup vývoje. Dále bych vytknul postup při kontrole lineárních vedení, kde vždy chybí závěrečná, přehledná a interpretovaná kontrola nebo dimenzování vypočítaného zatížení vůči hodnotám únosnosti volených vozíků. Některé výpočty mohou být dle mého navíc chybné, což vede k předimenzování vedení na některých osách. Za nepříliš vhodnou také považuji volbu ozubeného hřebenu s modulem 1 mm pro pojezd přes 2000 mm dlouhý. Při hodnocení této práce jsem samozřejmě musel přihlédnout k velkému, nadstandardnímu objemu práce, které vypracování tématu alespoň do této fáze vyžadovalo a jak náročné je tyto výsledky prezentovat. Hodnotím tedy i přes některé nedostatky práci poměrně kladně, známkou „C“. Práci jednoznačně doporučuji k obhajobě.

eVSKP id 116336