HUBAČOVÁ, K. Výroba a charakterizace proteinových koncentrátů z pšeničných otrub [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2020.
Bc. Klára Hubačová rešila poměrně komplexní téma zaměřené na produkci a charakterizaci proteinového koncentrátu/izolátu z pšeničných otrub. Tato práce je součástí širšího výzkumu zabývajícího se vývojem technologií pro zpracování pšeničných otrub na produkty s vysokou přidanou hodnotou. V rámci této práce studentka vyvinula a validovala kompletní postup pro izolaci proteinové frakce z otrub. Finální produkt vykazuje vlastnosti srovnatelné, nebo převyšující v současné době prodávané proteinové doplňky stravy. Navíc se jedná o veganský produkt, o které je na trhu stále větší zájem. Autorka připravila solidní rešerši a při laboratorních experimentech ukázala, že se v dané oblasti orientuje. Obstojně si poradila i se zpracováním experimentálních dat. U studentky byl v čase patrný pozitivní vývoj v kvalitě psaní odborného textu a připomínky z konzultací dokázala zapracovat. V určitých pasážích DP je vidět, že studentce nezbývalo příliš času na finální kotrolu a doladění detailů, přesto se jedná o kvalitní text. Na základě uvedeného konstatuji, že tato DP splňuje nároky na VŠKP a hodnotím ji známkou A - výborně.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | B | ||
| Využití poznatků z literatury | B | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A |
Posuzovaná diplomová práce se věnuje aktuálnímu tématu - valorizaci odpadu z potravinářského průmyslu. Konkrétně je v práci řešena problematika izolace proteinů z pšeničných otrub. Využití odtrub k přípravě protenového izolátu dává smysl vzhledem k vysoké produkci tohoto matetiálu v mlýnech a vzhledem k relativně vysokému obsahu proteinů v tomto materiálu, jenž přesahuje 10 % z celkové hmotnosti otrub. Práci zpracovala Bc. Klára Hubačová. Studentka splnila zadání práce. Pro vypracování své práce se studentka seznámila s dostupnou literaturou. Poznatky z literatury studentka využila při psaní teoretické části svojí práce, tak i při interpretaci získaných výsledků. Práce je členěna do kapitol tak jak je zvykem u VŠKP na VUT v Brně. Celkový dojem práce snižuje řada překlepů, gramatických chyb v textu a další typografické chyby (odsazení textu, rozdělení tabulek, formát tabulek apod.). Teoretická část práce a její skladba dává smysl, celkově je však nekomlexní, působí neúplně. Studentka vždy dojde k něčemu zajímavému a vzápětí uskočí někam jinam, nedořeší popisovaný problém do konce. V teoretické části se také vyskytuje řada nepřesností a studentka používá řadu nestandardních výrazů, zejména v oblasti analytické chemie. Tak např. baselina je základní line, analýza profilu aminokyselin je správně stanovení aminokyselinového profilu, anion jodu bývá označován jako jodid, vizuálním indikátorem se nejspíše myslí vizuální indikace bodu ekvivalence pomocí acidobazického, metalochromního, redoxního apod. indikátoru, jako homology aminokyselin jsou pravděpodobně myšleny homologní proteiny, optická emise vzorků je nesmysl sám o sobě apod. V části věnované analytické chemii se vyskytuje nejvíce chyb z celé práce a působí nejvíce odbytým dojmem. Není pravdou že ICP-OES je nejcitlivější metodou prvkové analýzy, není pravda že Karl-Fisherovu titraci lze použít pro vzorky s obsahem vody do 1 % apod. V rámci experimentální části práce byla provedena celá řada pokusů, byl sledován vliv mletí otrub, opakované extrakce, odtučnění, použití různého poměru fází, vlivu pH na množství a čistotu získaného izolátu. V kapitole 4.3. studentka hovoří o výtěžnosti proteinu, správněji by měla používat pojem výtěžnost izolátu. V celé práci si pak studentka špatně vykládá pojem čistota proteinového izolátu. Čistota není to samé co obsah proteinů. Obsah proteinů v materiálu nelze zvyšovat nad maximální hranici teoretického obsahu proteinů, lze pouze odstraňovat nečistoty. V tomto smyslu je poněkud zavádějící tvrdit že odstraněním vody se zvýší čistota, když množství proteinu v izolátu se běžně přepočítává na suchou hmotnost. Dále byla v práci provedena charakterizace izolátu pomocí chemických a fyzikálních metod. Některé tabulky udávající chemické složení mají proškrtnuté řádky, což není vhodný způsob prezentace výsledků, není jasné zda daný analyt byl pod LOD/LOQ nebo zda nebyl vůbec analyzován. Závěry práce stručně rekapitulují dosažené výsledky. S formulací závěru lze (s přihlédnutím ke zmíněným nepřesnostem v práci) souhlasit. Práce Bc. Hubačové splňuje požadavky kladené na VŠKP, práci doporučuji k obhajobě a celkově ji hodnotím známkou B-velmi dobře.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | B | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Využití literatury a její citace | A | ||
| Úroveň jazykového zpracování | C | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | B |
eVSKP id 123863