NEČAS, K. Těžké havárie tlakovodních reaktorů třetí generace [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2023.
Bakalářská práce se zabývá těžkými haváriemi v tlakovodních reaktorech a zkoumá fyzikální procesy a jevy, které se při těchto haváriích vyskytují. Dále se věnuje možnostem modelování těchto jevů pomocí výpočetních kódů, které se v praxi využívají pro provádění bezpečnostních analýz. Student se úspěšně vyrovnal s touto komplexní problematikou a oceňuji, že při vypracování práce využil dostatečné množství primárních zdrojů, věnujících se vybrané tématice. V praktické části měl student za úkol provést citlivostní analýzu nastavení výpočetních parametrů na modelu reaktoru APR1400 vytvořeném v kódu MELCOR. Vliv těchto parametrů byl zkoumán na vybraném havarijním scénáři. Nicméně v práci mi chybí podrobnější popis zkoumaných parametrů, které by čtenáři lépe objasnil jejich účel, vliv a způsob implementace do modelu. Dále také postrádám hlubší analýzu některých zobrazovaných průběhů a vyvození jasných důsledků. Je to škoda, jelikož práce přináší poměrně zajímavé výsledky, které budou mít přínos pro jadernou skupinu při práci s tímto kódem. Pokud jde o formální stránku, práce je logicky strukturovaná. Po stylistické stránce však práce obsahuje několik nedostatků. Studentovi uniklo pár překlepů, nesprávné číslování obrázků v textu a titulku. Mimoto si student z gramatické stránky vedl dobře, i když v textu zůstalo pár interpunkčních chyb a místy nepřesné formulace. Tyto nedostatky však nenarušují celkový dojem z práce. Za zmínku stojí, že student pracoval svědomitě a práci průběžně konzultoval s vedoucím. Bakalářská práce splňuje zadání v plném rozsahu a doporučuji ji k obhajobě. Hodnotím ji stupněm B – 81 bodů.
Student se ve své práci zabýval citlivostní analýzou ve výpočtu těžké havárie jaderného reaktoru APR1400 za použití programu MELCOR. Co se týče splnění cíle práce, tak zde bych považoval zadání za splněné, i když u bodu č. 3, tj. Úvod do výpočtového hodnocení havarijních stavů, bych ocenil širší popis této problematiky. Zatím se zdá, že se tato kapitola omezuje víceméně na popis nejvýznamnějších těžkohavarijních kódů. Bakalářská práce je zpracována do celkem sedmi kapitol, které jsou logicky členěny. Rozsah práce a použité metody považuji za adekvátní. Na práci velmi oceňuji provedenou citlivostní studii, která je rozsáhlá a musela být i časově náročná. Student se rovněž pokusil o popis dosažených výsledků. Je pochopitelné, že vzhledem ke stupni a zaměření studia studenta nemohl být proveden hlubší rozbor vlivu jednotlivých parametrů. Problematika těžkých havárií je vysoce náročná a komplexní. Dosažené výsledky jsou i využitelné v praxi pro odhad vlivu jednotlivých parametrů. V práci je dále využito celkem 31 citací, zde oceňuji zejména využití bezpečnostních návodů SÚJB. Na druhou stranu se v práci ovšem nachází celá řada drobných překlepů či zavádějících formulací, jako je tomu například u popisu rychlých reaktorů v kapitole 2.4. Rovněž některé proměnné použité v citlivostní studii jsou špatně popsány. Toto kazí jinak pěkný dojem z práce, nicméně student dostane možnost vzniklé nejasnosti vysvětlit v rámci dodatečných otázek. Celkově tedy práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji 78 body, tedy stupněm C.
eVSKP id 151347