SMIRNOV, P. Možnosti využití sekundárního produktu z výroby titanové běloby jako retardéru tuhnutí v portlandských cementech [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2024.
Student Bc. Pavel Smirnov se při řešení své diplomové práce na téma „Možnosti využití sekundárního produktu z výroby titanové běloby jako retardéru tuhnutí v portlandských cementech“ zabýval možnostmi předúpravy a následného využití „červeného sádrovce“ z výroby TiO2. jako retardéru tuhnutí v portlandských cementech s označením CEM II. Zásadním poznatkem bylo zjištění jakým způsobem je možné materiál s obsahem více než 50 % vlhkosti upravit, tak aby byl sypký a aby po přidání ke slinku nezačal slínek hydratovat. Následně byly připraveny vzorky PC třídy CEM II a provedeny experimenty podle normy pro testy cementů (ČSN EN 196). Při práci v laboratoři si student počínal samostatně a při zpracování výsledků a návrhu dalších experimentů vhodně využíval konzultací. Cíle práce byly splněny v celém rozsahu. Diplomovou práci hodnotím známkou A a doporučuji ji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | A | ||
| Využití poznatků z literatury | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A |
Diplomová práce se zabývá možnostmi využití chemosádrovce z výroby titanové běloby pro úpravu procesu tuhnutí portlandského cementu. Využití znečištěného titanosádrovce v cementářském průmyslu je velmi perspektivní cesta velkoobjemového využití doposud především deponovaného červeného chemosádrovce a zároveň by přineslo alternativu pro využívání energosárovce ze spalování fosilních paliv. Teoretická část se velmi trochu nepřehledně zabývá nejprve využitím sekundárních produktů ve stavebnictví poté titanovou bělobou a obšírně jejími vedlejšími produkty a nakonec běžný portlandským cementem. Dovedl bych si představit podrobnější zpracování právě části tuhnutí a tvrdnutí cementu a především regulace těchto procesů díky síranům. Především pak je nedostatečná rešerše na výzkum využití chemo- či přímo titanosádrovců jako regulátorů tuhnutí. Experimentální část bych si dovedl přestavit trochu více uspořádanou, aby spolu analýzy více souvisely a navazovaly a bylo pak možné lépe je diskutovat. Zcela chybí hlubší podrobná charakterizace fázového i chemického složení použitého popílku a cihelného obrusu (jehož použití není dostatečně zdůvodněno). Normové zkoušení připravených experimentálních cementů jsou naopak velmi rozsáhlé. Dalo by se polemizovat o vhodnosti srovnávání referenčního komerčního cementu s cementy připravenými semletím slínku a příměsí a chemosádrovce. Pro jednoznačné porovnání by bylo jistě lepší použít jako referenci cement připravený ze slínku, čistého sádrovce a přidávaných příměsí mletý stejným způsobem, aby byl podobněji identifikován vliv nečistot v použitém chemosádrovci a odlišen vliv příměsí. Výsledková část je uspořádaná logicky v návaznosti na experimentální část. Analýza vstupní suroviny – prestabu je podrobná, nicméně některá zjištění nejsou v práci dále vůbec zohledněna ani diskutována s literaturou a některé výsledky tak trochu postrádají smysl. Hlavní část charakterizace připravených experimentálních směsí je zpracována přehledně a obsáhle, ale stejně jako u zbytku úkolů zde chybí diskuze s literaturou nebo podrobnější analýza procesu hydratace, jejích produktů a další analýzy což snižuje úroveň práce. Po normových zkouškách a charaterizaci průběhu hydratace je zde poněkud bez souvislosti termická analýza nehydratovaných experimentálních cementů, ze které navíc nevyplývají žádné poznatky využitelné pro cíle práce. Větší smysl by dávala právě termická analýza hydratovaných směsí. Jazykové zpracování práce je uspokojivá i přes občasné překlepy. Výsledky jsou prezentovány jednoznačně a přehledně nicméně nejsou významně diskutovány. Především experimetnální část překypuje zbytečnými obrázky, běžných přístrojů nebo jejich částí bez hlubšího smyslu. Závěr stručně shrnuje provedené experimenty a jejich výsledky a naznačuje problematiku, kterou je třeba dále studovat nicméně míří spíše k praktickým poloprovozním a provozním testům místo využití moderních analytických metod pro lepší pochopení efektivity využití titanosádrovce pro cílenou aplikaci. Celkový rozsah provedených prací spíše překračuje požadavky diplomové práce a cíle práce byly splněny tak jak byly vytyčeny. Práci doporučuji k obhajobě
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | B | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | D | ||
| Využití literatury a její citace | C | ||
| Úroveň jazykového zpracování | B | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | C | ||
| Závěry práce a jejich formulace | B |
eVSKP id 156761