HÁJKOVÁ, B. Analýza systému měření výkonů v lokální distribuční síti Pod Palackého vrchem [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2022.
Diplomová práce se zaobírá problematikou systému měření v lokální distribuční síti VUT pod Palackého vrchem. Z teoretického hlediska je v práci proveden rozbor problematiky elektrického výkonu, nejistot měření a dále jsou v ní popsány zdroje a spotřebiče jalového výkonu. Z praktického hlediska je v předložené diplomové práci popsána jak samotná lokální distribuční síť VUT, tak i nainstalovaný měřicí systém. Dále je v práci popsáno umístění dočasného měření v této síti pro ověření správnosti měření. Obsah práce pokrývá všechny body, které jsou stanoveny v zadání. V diplomové práci se nachází řada formálních chyb a překlepů. Z těchto chyb lze zmínit například chybné číslování referencí (první reference má číslo [20]), překlepů, chybného formátování veličin a jejich indexů a v neposlední řadě i občasné vynechání předpony. Ve všech případech kdy je vynechána předpona je ale vzhledem ke kontextu jasné, jak to má být správně. Do kategorie formálních chyb spadá i nedostatečná velikost některých obrázků, zejména Obr. 4.1 a 4.2. V ojedinělých případech lze vytknout i větnou skladbu a užití spíše hovorových slovních spojení. Dále se v odevzdané diplomové práci bohužel nachází i řada technických chyb a nepřesností. Z těchto chyb lze zmínit například chybný vztah 2.13, chybějící charakter účiníku u tab. 3.1, nebo chybějící uvedení způsobu určení průměrného proudu procházejícího kabelovými úseky a distribučními transformátory. V některých případech si i tvrzení protiřečí. Například na straně 39 je uvedeno, že jsou chyby senzoru v praxi nezávislé na primárním proudu, zatímco z tab. 6.3 je závislost patrná. Co se týče zpracování dat, tak by bylo vhodnější, kdyby byly grafy vzhledem k jejich velkému počtu spíše umístěny do přílohy. U grafů není popsána horizontální osa, takže není jasné, zda jde o vzorky, nebo čas. Ve zpracování dat dále chybí uvažování ztrát transformátoru a kabelového vedení. Bylo by vhodné tento fakt zmínit alespoň při interpretaci výsledků v textové části a zohlednit ho, byť i dodatečně, v prezentovaných tabulkách. U TS ADMAS totiž dekompenzační tlumivka pokrývá kapacitní jalový výkon kabelu v úseku „0-1“ a „1-2“. Dále pak v TS ADMAS vypočítané proudy neodpovídají měřenému výkonu. I přes výše uvedené nedostatky považuji práci za přínosnou. Zpracované hodnoty sice nelze přímo použít pro stanovení korekce systému trvalého měření, mohou však sloužit jako základ pro další detailnější analýzu. Přínosem pro studentku je naučení se práce s prostředím FlexPro a s jeho nástroji pro matematické výpočty. Dále si studentka osvojila práci s měřicími přístroji a se softwarem pro jejich obsluhu a získávání dat. Při zpracovávání práce se studentka rovněž musela potýkat s řadou problémů souvisejících s dostupností vhodných měřicích přístrojů a jejich příslušenství a s tím související kvalitou a validitou vstupních dat. Studentka byla během semestru aktivní. Pravidelně prezentovala svoje výsledky u diplomových seminářů a chodila na konzultace. Zároveň studentka prokázala i schopnost samostatné práce při osvojování si nového prostředí pro zpracování dat FlexPro. I přes výše uvedené nedostatky práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji 75b, tedy stupněm C.
Posuzovaná diplomová práce se zabývá analýzou centrálního monitoringu lokální distribuční sítě 22 kV. Cílem práce bylo jednak popsat jednotlivé části monitorované sítě a jednak zhodnotit instalované měření z pohledu měřicích nejistot a chyb v energetickém monitoringu. K tomuto účelu bylo v rámci práce realizováno i srovnávací dočasné měření na dvou odběrných místech v síti, které mělo sloužit pro ověření teoretických předpokladů a vyjádření rozdílů v měřených výkonech a zatíženích na vn straně, kde jsou instalovány senzory monitoringu a nn straně, kde se nachází spotřeba jednotlivých odběrných míst. Autorce se bohužel nepodařilo zcela naplnit záměr práce a technickým popisem celé sítě tak zůstává pouze seznam a parametry připojených distribučních transformátorů a kabelových vedení, které je vzájemně propojují a parametry napěťových a proudových senzorů. Nenašla jsem žádné přehledné schéma s vyznačenými měřicími body, kde by bylo jasně patrno, jak jsou vzájemně vzdáleny nebo jakým způsobem se výkony v jednotlivých místech určují. Udělat si představu o měření v síti z obrázků 4.1 až 4.3 jednoduše nelze. Naopak kapitoly a 2 a 3, které měly sloužit jako teoretický úvod, považuji za zbytečné a místy i poněkud matoucí zejména díky chybám (např. vztahy 2.13, 2.15). Analýza měřicích nejistot je opět pouze teoretickým rozborem měřicích nejistot při měření výkonu, ale není relevantní ke skutečnému provedení centrálního monitoringu elektrické energie, protože nerespektuje způsob výpočtu odebíraných výkonů v jednotlivých místech monitorované sítě. Autorka při jejich stanovení zcela opominula skutečnost, že výsledné zatížení je vždy stanoveno jako rozdíl proudů na vstupu a výstupu monitorovaného objektu. Také snaha o vyjádření systémové chyby prostřednictvím porovnání dočasného měření na nn straně distribučních transformátorů vyšla naprázdno, díky tomu, že tu není respektován vliv známých chyb obou srovnávaných měření a především vliv ztrátového výkonu transformátoru. Na str. 48 se dokonce uvádí: „Trojfázový výkon naměřený trvalým měřením na primární straně transformátoru by se měl rovnat trojfázovému výkonu naměřenému dočasným měřením na sekundární straně transformátoru.“ Nehledě k tomu, že proudy dočasného měření v DTS ADMAS přepočítané na vn stranu transformátoru naprosto neodpovídají měřeným odebíraným výkonům. Kromě uvedených nesrovnalostí a chyb nemohu opomenout i fakt, že svým rozsahem je práce na hranici požadovaného počtu stran, protože její značnou část (24 stran) tvoří pouze obrázky s grafy, které vzhledem k své velikosti patří do přílohy. Za jediný přínos práce lze považovat porovnání měření zatěžovacích proudů na primární a sekundární straně transformátoru v objektu T14 i když ani tady není uvažována korekce měřených proudů s ohledem na spotřebu transformátoru. Zadání práce autorka splnila jen zčásti a to s řadou nedostatků a chyb. Práci doporučuji k obhajobě, ale považuji za nezbytné, aby se autorka v rámci obhajoby vyjádřila ke zmíněným nesrovnalostem ve své práci, které jsou současně shrnuty i v položených otázkách.
eVSKP id 142401