TITZ, T. Rozbor ekonomických a provozních požadavků na nový vlečný letoun pro AeČR [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2010.

Posudek vedoucího

Šplíchal, Miroslav

Stárnoucí letový park vlečných letounů Aeroklubu České republiky nutí jejich provozovatele hledat vhodné náhrady. V diplomové práci se autor zabývá nalezením vhodné náhrady dosluhujících letounů. Celkově je diplomová práce vhodně zpracována a to jak z hlediska věcného, tak z hlediska členění kapitol i logické návaznosti. V práci mohl autor věnovat více prostoru analýze vhodných vlastností pro vlečný letoun na úkor objemu jiných kapitol, například kapitoly 3. Práce má i přes určité nedostatky dobrou úpravu i grafickou úroveň. S ohledem na zájem studenta o popisovanou problematiku i objem zpracovávaných informací hodnotím diplomovou práci jako dobré dílo, které lze využít jako vstupní informaci pro výběr vhodného vlečného letadla do aeroklubu, nebo jako podklad pro konstrukci nového typu vlečného letounu.

Posudek oponenta

Chlebek, Jiří

Diplomant práci rozdělil do několika základních celků. V úvodu se věnuje historii plachtění a vlekání, následně legislativním požadavkům na provoz aerovleků. Dále navazuje částí věnovanou letadlovému parku vlečných letounů v ČR a v zahraničí. Následuje přehled nejužívanějších kluzáků v ČR a poté přehled nejpoužívanějších leteckých motorů v ČR. V další části se autor poněkud nelogicky věnuje provozním požadavkům na vlečný letoun (tuto kapitolu bych doporučoval zařadit do úvodní části věnované legislativním požadavkům). V závěru práce jsou uvedeny přehledy výkonů vlečných letounů a proveden rozbor pořizovacích a provozních nákladů vybraných typů. Při samotném zpracování zadaného tématu se autor věnuje, poněkud nad rámec zadání, popisu historie a postupů pro vlekání. Rovněž technický popis jednotlivých typů letounů používaných v ČR je příliš detailní (u jednotlivých verzí z větší části totožný) ve srovnání např. s popisem zahraničních typů. Část týkající ekonomických požadavků a samotné stanovení provozních charakteristik pro nový vlečný letoun je příliš stručná a má nejednotnou strukturu (např. provozní náklady pro typ Z-726 jsou zpracovány tabulkově, pro typ Z-226 formou textu apod.). V závěru postrádám konkrétní sumarizaci doporučených provozních charakteristik pro navrhovaný nový vlečný letoun. Doporučení ve formě stávajícího typu Z-526 a odkaz na zpracovaný návrh nového letounu nepovažuji za dostatečné. Z formálního hlediska se autor nevyvaroval řady překlepů, gramatických, stylistyckých (časová souslednost, slangové a hovorové výrazy), faktických (např. na str. 24 uvádí stoupavost 7,6 m/s a v tab. na str. 27 je uvedena hodnota 6,5 m/s, obdobně na str. 29 je stoupavost 5 m/s a v tab. 4,4 m/s) a terminologických nepřesností (např. na str. 29 používá označení zasunovací i zatahovací podvozek. U některých obrázků se vyskytuje jejich snížená grafická kvalita a chybí jejich příslušné označení. U jednotlivých typů popisovaných letounů jsou uvedeny +/- bez bližšího komentáře. Některé tabulky (provozovatelů), bych doporučil zařadit do příloh DP a ne do její textové části. Rovněž v práci postrádám seznam použitých zkratek a symbolů. Přes uvedené výhrady doporučuji práci k obhajobě.

eVSKP id 29942