SURMAN, F. Kompozitní cementy s termosetickým polymerem – příprava a vlastnosti [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2008.
Student František Surman vypracoval bakalářskou práci na téma kompozitní cementy s termosetickým polymerem. Student přistupoval k práci nadmíru odpovědně. Naprosto samostatně vypracoval velice kvalitní literární rešerži na dané téma. Při experimentálních pracích prokázal značnou zručnost a neméně velice kvalitní odborné znalosti. Práci hodnotím známkou výborně (A) a doporučuji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | B | ||
| Studium literatury a její zpracování | A | ||
| Využití poznatků z literatury | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A |
Student se zabývá aktuální a velmi málo publikovanou tématikou a to studiem MDF kompozitů. Cílem práce bylo připravit fenol - formaldehydovou pryskyřici s různým množstvím odpařitelného podílu z které byl následně v kombinaci s hlinitanovým cementem vytvořen kompozit zvaný CAPR, který nebyl dosud komercializován. U tohoto kompozitu student sledoval mechanické vlastnosti a jejich změny v závislosti na množství odpařitelného podílu v připravené pryskyřici. Při vypracování teoretické části práce student použil 24 jak česky tak anglicky psaných zdrojů, čímž prokázal schopnost kvalitní práce s literaturou, což obzvláště oceňuji. Studentův závěr, že přítomnost jakéhokoliv množství vody v kompozitní směsi má velmi negativní dopad na pevnostní parametry výsledného kompozitu považuji za správný, jelikož je obecně známo, že největším nedostatkem MDF materiálů je právě vysoká citlivost na vodu. Z tohoto důvodu je každá práce zabývající se studiem nových kompozitů jako je CAPR kompozit velmi přínosná pro budoucí praktické využití MDF kompozitů. Tento závěr student dále potvrzuje přiloženými mikroskopickými snímky, ze kterých je patrná vyšší pórovitost u vzorků s vyšším obsahem vody, čímž dochází ke snižování výsledné pevnosti. Měření závislosti pevnosti na množství polymerní složky, při kterém byla prokázána snižující se pevnost za ohybu s rostoucím obsahem rezolu považuji také za důležité a přínosné pro určení optimálního složení kompozitu a jeho praktické využití. Hned v úvodu je nesprávně uvedeno, že cement se vyrábí mletím slínku v kulových mlínech, s čímž nemohu souhlasit, jelikož cement se sice vyrábí tímto způsobem, ale velmi důležitý pro výrobu cementu je přídavek sádrovce. Student používá v textu mnoho zkratek ovšem ne všechny jsou správně zapsány (u některých chybí originální znění), navíc pro jednu věc používá někdy více zkratek. Pro hlinitanový cement použil zkratku CAC str. 10, HAC str. 12, 13, HC str. 17., ovšem v seznamu zkratek má zapsanou zkratku HAC. U tabulky č. 3 na straně 24 chybí citace, takže není poznat, jestli to student měřil sám, nebo tyto data někde získal. U návodu pro syntézu fenolického rezolu na str. 25 zapsal postup nesprávně v činném rodě, zatímco další postupy jsou napsány v rodě trpném. Mimo malých nedostatků je tato práce velmi hezky zpracovaná a působí na mě velmi hezkým dojmem. Rozsah i úroveň plně odpovídá úrovni absolventa bakalářského studia na vysoké škole.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Využití literatury a její citace | A | ||
| Úroveň jazykového zpracování | B | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A |
eVSKP id 104