CHYTIL, L. Řídící systém s HMI displejem [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2018.
Pan Lukáš Chytil postupoval při vypracování své diplomové práce naprosto samostatně, sám si vyhledával potřebnou literaturu a dokázal se v ní velmi dobře orientovat. Postup práce na projektu byl kontrolován při občasných konzultacích. Dohodnuté termíny byly dodržovány. Správná činnost sestaveného zařízení byla ověřena. Předložený text diplomové práce je na velmi dobré technické úrovni, zadání práce bylo splněno a dosažené výsledky odpovídají očekávání. Diplomovou práci pana Lukáše Chytila doporučuji k obhajobě.
Práce řeší řídicí systém s HMI displejem sloužící jako nástavba pro komerčně využívané generátory aktivního kyslíku. Ty jsou využívány k dezinfekci v mnoha odvětvích. První kapitola proto stručně zmiňuje hlavní oblasti uplatnění i způsob generace aktivního kyslíku, přičemž nejsou opomenuty ani další možnosti dezinfekce. Poměrně značná pozornost je věnována HMI displejům zasahující do osmi kapitol. Nové trendy z oblasti HMI displejů pro průmyslové aplikace popisuje druhá kapitola. Následující třetí až sedmá kapitola se zabývá klíčovými parametry displejů, typy displejů, možnostmi řešení podsvícení, dotykových vrstev a komunikačními rozhraními včetně protokolů. Osmá kapitola srovnává na trhu dostupné displeje od osmi předních výrobců. Výběr nejvhodnějšího displeje s odůvodněním popisuje devátá kapitola. Teoretická část svědčí o velmi dobré orientaci v dané problematice. Realizační část začíná desátou kapitolou, v níž je představena sestava generátoru kyslíku a jeho parametrů v podobě grafů. Jedním z nejdůležitějších je graf závislosti nákladů k výrobě 1 g aktivního kyslíku na jeho koncentraci. Odtud plyne, že použitý generátor kyslíku dosahuje nejnižších nákladů při koncentraci 7 %. Tato hodnota se stala klíčovým parametrem pro navrhovaný řídicí systém, jež má řídicími signály definujícími velikost průtoku kyslíku a výkonu generátoru aktivního kyslíku udržet ho na konstantní úrovni. K regulaci průtoku kyslíku byl využit elektronický ventil disponující měřením průtoku krátce popsaný v jedenácté kapitole. Další kapitola řeší obvodový návrh řídicí desky zahrnující napájecí zdroj, digitální a analogové vstupy, galvanicky oddělené analogové výstupy a taktéž komunikaci s HMI displejem. Programové vybavení je řešeno v kapitole třináct a čtrnáct. Nakonec byla odzkoušena funkčnost navrženého řešení měřením a porovnáním s teoretickými hodnotami. Teoretické i změřené hodnoty jsou téměř totožné. Práce je přehledná, rovnovážně rozdělená na teoretickou a praktickou část, jednotlivé kapitoly na sebe logicky navazují. Text je výstižný a srozumitelný. Minimálně se tu objevují pravopisné či gramatické chyby. Mám připomínku k závislosti procentuální koncentrace aktivního kyslíku na procentuálním výkonu měniče a zejména produkce aktivního kyslíku na procentuálním výkonu měniče (viz Obrázek 35, Obrázek 36). Zde je nutné volit jiný typ polynomu prokládajícího naměřené hodnoty. Zvolený polynom vykazuje i klesající tendenci koncentrace či produkce aktivního kyslíku při navyšování výkonu měniče, což je z fyzikálního hlediska velmi nepravděpodobné. U práce je nutné vyzdvihnout řadu časově velmi náročných experimentů, jež musely být provedeny před samotným návrhem řídicí části, která taktéž vyžadovala spoustu pozornosti. K úspěšnému vyřešení zadání bylo zapotřebí hlubokých znalostí nejen z oblasti programování HMI displejů a mikrokontrolérů, ale také z návrhu obvodů. Splnění zadání je zřetelné ze změřené závislosti produkce aktivního kyslíku na procentuálním výkonu měniče. Velkým přínosem práce je rozšíření stávajících generátorů aktivního kyslíku o nový způsob řízení, který významným způsobem eliminuje provozní náklady.
eVSKP id 111779