ROTREKL, T. Optimalizace EMC pulzů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2025.
Student ve své práci popisuje vývoj upraveného algoritmu NSGA-III pro potřeby optimalizace pulzů používaných v testech EMC. Práce je psána v anglickém jazyce, některé formulace jsou ovšem nevhodné a ztěžují porozumění textu. Práce je vysázená v systému LaTeX, je na celkem slušné formální úrovni, ale je vidět, že byla dopisována pod časovým tlakem – některé symboly nejsou vysvětleny, některé tabulky jsou vloženy jako printscreen z Excelu, formátování matematických symbolů není jednotné. Práce by mohla být lépe logicky rozdělena – student přeskakuje mezi teoretickými základy (popis algoritmů, metrik) a svými dosaženými výsledky (srovnávací studie, popis implementace svých kódů, rozbor dosažených výsledků). Student na vhodných místech cituje použitou literaturu. Korektně zmiňuje i využití AI nástrojů. Některé citace však nejsou dle vyžadované normy. Vytvořený kód umožňuje optimalizovat zvolené (naměřené) EMC pulzy tak, aby simulace co nejvěrněji odpovídala realitě. Pulzy mohou být optimalizovány ve dvou režimech: 1) hledáme optimální hodnoty několika definovaných parametrů pro známý pulz, 2) hledáme aproximaci pulzu pomocí TDVF (Vector Fiting v časové oblasti). Kód je logicky dělen na dílčí funkce, je celkem přehledný a komentovaný. Vytvořený kód je doplněn o GUI, které je opět celkem přehledné, ale mohlo by být názornější a uživatelsky přívětivější. V práci mi chybí detailnější rozbor, jakých výsledků předložený algoritmus dosahuje. Student během semestru pravidelně konzultoval postup prací. Ocenil bych větší míru vlastní invence při řešení nastalých problémů a zapojení vlastních nápadů na vylepšení. Celkově je práce na dobré úrovni a splňuje všechny body dle zadání a proto ji doporučuji k obhajobě.
Diplomová práce pana Rotrekla se zabývá návrhem a implementací nástroje pro optimalizaci pulzních funkcí, které jsou vhodné pro simulaci různých problémů v elektronice. Název práce sice odkazuje na elektromagnetickou kompatibilitu, ve skutečnosti se však jedná spíše o optimalizační úlohu se širším aplikačním spektrem. Autor nejprve provádí rešerši vícekriteriálního optimalizačních algoritmů, z nichž byl vybrán a upraven NSGA-III pro úlohy s proměnným počtem rozhodovacích proměnných. Tento algoritmus byl implementován v prostředí MATLAB a otestován na referenčních úlohách i na optimalizaci různých typů pulzů. Práce pokrývá pokročilé téma evolučních algoritmů a jejich adaptaci na netriviální typy úloh. Implementace NSGA-III s podporou proměnné dimenzionality je poměrně náročnou úlohou. Výsledný nástroj EMCPulseTool je konkrétním přínosem, jelikož je skutečně prakticky využitelný při návrhu budících signálů pro různé simulace, včetně těch pro oblast elektromagnetické kompatibility. Práce je dobře členěná, jednotlivé kapitoly na sebe logicky navazují a obsahují potřebnou teorii i praktické aspekty. Ocenil bych seznam zkratek nebo jejich podrobnější vysvětlení v textu. Návaznost na problematiku elektromagnetické kompatibility je spíše volnější. Práce se soustředí na optimalizaci pulzů jako takových, ale už neprokazuje dopad na EMC parametry (např. v čase, spektru, Jaké hodnoty zobrazí měřící přijímač dle CISPR 16 atd.). Diplomová práce představuje solidní výzkumně-inženýrský výkon, který ukazuje autorovu schopnost pracovat s pokročilými optimalizační algoritmy, upravovat je a prakticky implementovat. Přestože bych doporučil větší důraz na aplikační přínos v oblasti, celkově práci hodnotím jako velmi přínosnou s klasifikací B - velmi dobře. Otázky k obhajobě: 1. Jakým způsobem lze výsledky optimalizace pulzů přenést do reálné EMC simulace (například CST, SPICE apod.)? 2. Jaké limity má váš nástroj v případě složitějších cílových funkcí nebo většího šumu v referenčním signálu?
eVSKP id 167806