VELIČKA, J. Testování kluzných povlaků pro vesmírné aplikace [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2024.

Posudek vedoucího

Košťál, David

Student měl za cíl prozkoumat chování vrstvy maziva MoS2 nanášeného nástřikem na vzorek kovu. Cílem bylo zjistit, jaká je závislost tloušťky vrstvy na tribologických vlastnostech, zejména tření a opotřebení. V práci poskytl solidní přehled používaných maziv v kosmických podmínkách. Z testování v relevantních podmínkách nicméně sešlo, jelikož nebylo příslušné zařízení připraveno včas, což není vina studenta. Testy tedy byly provedeny s reálnými vzorky, ale v běžné atmosféře. I tyto testy byly nicméně velmi omezené, jednalo se pouze o jednu sadu vzorků a uplatnitelnost výsledků je pro praxí nízká. Z práce bohužel nyní není možné vzít nějaký zobecněný závěr bez dalšího zkoumání tématu a rozšíření práce. Splnění cíle je tedy jen částečné a proto hodnotím známkou D. Zdůrazňují, že součást hodnocení není absence testů v relevantních podmínkách, jelikož si uvědomuji, že tato vina není na straně studenta. 

Posudek oponenta

Pouzar, Josef

Bakalářská práce se zabývá testováním kluzných povlaků pro vesmírné aplikace. Cílem práce bylo navrhnout a realizovat testování konkrétních maziv a povrchů ve vakuovém prostředí, což se bohužel nepodařilo z důvodu absence vakuového tribometru v době vytváření práce. Úvodní kapitola obsahuje informace, které nejsou podloženy žádnými zdroji. Některá tvrzení působí odvážně a je zřejmé, že byla převzata z externích zdrojů, které však nejsou citovány. To snižuje věrohodnost této části práce. Kapitola současného stavu poznání shrnuje oblast kosmické tribologie a pozitivně hodnotím porovnání kapalných a pevných maziv. Nicméně v této části chybí citace u některých částí textu, což působí dojmem, že text je překladem původního zdroje. To je patrné také díky častému použití slov a slovních spojení, která nejsou běžně používána v praxi, což může být důsledkem nedostatečné znalosti terminologie v dané oblasti. V této části jsou uvedeny některé informace týkající se kosmického prostoru, které nejsou podloženy citačními zdroji a podle mého názoru jsou nesprávné (např. přítomnost radioaktivních plynů, nulová gravitace apod.). Text práce a terminologie se výrazně zlepšují v kapitole Materiál a metody, pravděpodobně proto, že zde nebylo třeba překládat zdrojovou literaturu. V této části byla provedena série testů povlaku MoS2 na beryliové mědi pomocí tribometru. Výsledky testů ukazují na důležitost délky nástřiku vzhledem k životnosti výsledné mazací vrstvy. Výsledky měření jsou následně porovnávány s montáží titanových šroubů, na které by se ideálně mělo aplikovat tuhé mazivo, aby se zabránilo jejich zadírání při montáži. Přenositelnost výsledků testování je však komplikovaná vzhledem k rozdílným rychlostem pohybu pinu při experimentech a dotahování šroubů, rozdílným materiálům a různým rozměrům šroubů (srovnání výsledků je pouze pro titanový šroub M8). Více zajímavé než počet cyklů do opotřebení vrstvy by vzhledem k aplikaci u titanových šroubů bylo porovnání koeficientu tření a třecí vzdálenosti. Celkově práce přináší cenné informace a výsledky, které mohou přispět k dalšímu výzkumu v oblasti kosmické tribologie.

eVSKP id 157400