DUŠEK, J. Vlastnosti komplexů aminojílu a biologicky aktivních látek [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2020.
Bc. Jakub Dušek zpracoval diplomovou práci na téma z oblasti nosičových systémů na bázi aminojílů. Během práce využil konzultace s odborníky průmyslového partnera a počínal si naprosto samostatně. Využil všech, v daném čase dostupných, metod pro charakterizaci komplexů aminojílu a vybraných biologicky aktivních látek. Splnil tak podmínky kladené na diplomovou práci a doporučuji ji k obhajobě s hodnocením výborně/A.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků zadání | A | ||
Studium literatury a její zpracování | A | ||
Využití poznatků z literatury | A | ||
Kvalita zpracování výsledků | A | ||
Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
Závěry práce a jejich formulace | A | ||
Celkový přístup k řešení úkolů | A | ||
Využívání konzultací při řešení práce | A |
Diplomová práce představuje pilotní studii možnosti inkorporace vybraných biologicky aktivních látek do aminojílové matrice. Vzniklý systém, komplex, může sloužit jako nosič v medicínských, případně kosmetických aplikacích. Diplomová práce má standardní členění, obsahuje přílohu s podrobnostmi analytických stanovení (spektra a chromatogramy). Je napsána na obvyklé úrovni, poměrně srozumitelně, pár výtek je uvedeno níže. Občas se objevují prohřešky vůči gramatice českého jazyka, i když ta trpí postupným uvolňováním. Příkladem jsou velká písmena na začátku slov, chyby v interpunkci, občasné použití etanolu vedle ethanolu, což už je spíš prohřešek názvoslovný. Některé obrázky jsou poněkud rozmazané, tabulky obsahují příliš mnoho dělicích čar. Namísto samoléčebný se v daném kontextu používá spíše pojem samohojící (str. 15). Čísla odkazů je třeba uvádět za první příslušející větou, ne systematicky až na konci odstavce. V seznamu chemikálií na str. 28 je čistota uvedena jen někde. Zadání lze považovat za naplněné, student systematicky prozkoumal přípravu a základní vlastnosti několika vybraných komplexů, použil adekvátní syntetické i charakterizační postupy, opíral se o dostatečné literární zázemí (61 položek v seznamu literatury). Důležitou část výsledků tvoří výstupy z infračervené spektroskopie, ta však není vůbec popsána v části věnované experimentálním technikám, takže čtenář nemá představu, jak konkrétně byla uvedená spektra měřena a která konkrétní technika přitom byla použita. Na obr. 26 a dalších podobných by bylo mnohem lepší neuvádět standardy (příliš vysoké hodnoty), než jim přiřazovat umělé hodnoty. V tabulce 1 na str. 30 je nejasný pojem výtěžek, chce to uvést konkrétní vztah pro jeho výpočet. Podobně nejasně působí procenta BL v tabulkách na str. 42-43. Údaj 90,71% BL v komplexu budí dojem, že BL tvořila 90,71% komplexu a zbytek byl (zřejmě) aminojíl. Opět, uvedení použitého vzorce by vše vyjasnilo. V závěru se píše, že komplexy jsou dobře rozpustné ve vodě, na rozdíl od čistých inkorporovaných látek. Vlastní práce se tomuto tématu nijak nevěnuje, zřejmě jde o konstatování na základě přípravy vzorků k analýzám. Bylo by bývalo dobré tento aplikačně důležitý poznatek podrobněji rozebrat a osvětlit. Diplomová práce splňuje obecné požadavky kladené na tento typ práce, student prokázal schopnost samostatné laboratorní i interpretační činnosti v oblasti chemie. Práci doporučuji přijmout k obhajobě.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků zadání | A | ||
Logické členění práce | A | ||
Kvalita zpracování výsledků | B | ||
Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
Využití literatury a její citace | A | ||
Úroveň jazykového zpracování | B | ||
Formální úroveň práce – celkový dojem | B | ||
Závěry práce a jejich formulace | A |
eVSKP id 123801