NOVOTNÝ, J. Provozní aspekty letů v kategorii HAPS [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2025.

Posudek vedoucího

Chlebek, Jiří

Práce je rozčleněna do osmi základních částí, včetně úvodu a závěru. V první části se autor věnuje vymezení a definování základních specifických pojmů týkajících se problematiky provozu HAPS, na kterou navazuje kategorizace letadel použitelných pro tento typ misí a příklady realizovaných konstrukcí. Třetí kapitola je věnována samotnému provozu a to jak z hlediska bezpečnostních rizik, tak z pohledu začlenění do stávajícího systému provozu ve vzdušném prostoru. Na tuto část navazuje kapitola věnovaná připravované legislativě upravující provoz kategorie HAPS.  V praktické části práce se autor věnuje vyhodnocení dat o meteorologických podmínkách se kterými je nutno počítat při provozu HAPS ve stratosféře, z čehož vyplývají i technicko-konstrukční požadavky, které prostředky pohybující se v těchto podmínkách musí splňovat, což je předmětem kapitoly 6. V kapitole 7 se autor věnuje návrhu specifikací takovýchto prostředků, na kterou navazuje závěrečná kapitola zaměřená na autorův vlastní návrh specifikací HAPS s pevnými nosnými plochami. Autor přistupoval ke zpracování tématu iniciativně a samostatně, což mělo za následek, že se mu nepodařilo do práce zakomponovat podrobnější zdůvodnění navrhované koncepce, doplněné např. o její schematické znázornění. Z formálního hlediska je práce zpracována na velmi dobré grafické a stylistické úrovni a lze jí vytknout pouze drobné gramatické nepřesnosti. Lze konstatovat, že splnila cíle zadání a tudíž je možno ji doporučit k obhajobě.

Posudek oponenta

Červenka, Miroslav

Cílem diplomové práce bylo vytvořit přehled současných a potenciálních legislativních požadavků na provoz stratosférických létajících zařízení a navrhnout specifikaci pro HAPS plnící tyto požadavky. V úvodu se student zabývá již existujícími projekty spadající do kategorie HAPS. Zde popisuje několik generací letounu s pevným křídlem z dílen NASA a z něj vycházející konstrukce týmu, který později přešel do jiné firmy. Je škoda, že zde byla opomenuta kategorie létajících zařízení jakým byl například projekt LOON, který šlo ještě nedávno spatřit driftovat ve vzdušných proudech nad jihozápadní Afrikou. V další je popsána problematika harmonizace stratosférického provozu s nižšími letovými hladinami, kde má vícero stran zájem na bezpečné a bezkolizní spolupráci. Zde je v kapitole 3.2.6 zmíněna spolupráce správce sítě (v našich končinách zřejmě Eurocontrolu) s řízením kosmického provozu (Space Traffic Management, STM). Následuje popis a souhrn aktuálního přístupu EU ke stratosférickému provozu a potenciální legislativní požadavky od organizace EASA. Zajímavou částí je pátá kapitola zabývající se meteorologickými podmínkami nad FL660. Student zde vychází z dat družice COPERNICUS a prezentuje zde záznamy pro teploty a proudění větru pro rok 2024, což je v tomto případě asi relevantní. Původním záměrem bylo využít zaznamenané výstupy z meteorologických balónů, což by se student dozvěděl, kdyby se za vedoucím práce zastavil dříve než v týdnu odevzdání práce.. Značná část šesté kapitoly popisuje konkrétní (a s ohledem na využitelnou zátěž téměř nesplnitelné) požadavky na vybavení HAPS. V sedmé kapitole následuje seznam možností výbavy stratosférického „vozidla“ (vehicle, jak to přeložit jinak?) přičemž toto měla být zřejmě nahrávka na smeč v osmé kapitole konkrétního návrhu, kde bylo jen prakticky sděleno, že to bude samokřídlo s ocasem, které by mohlo disponovat pohonem, možná podvozkem a nějakými těmi navigačními přístroji.. Teoretická část diplomové práce je zpracována logicky, přehledně a smysluplně, potenciál praktického návrhu byl ovšem zahozen. Literatura citována pečlivě, nicméně cíle práce vcelku splněny (tj. přehled legislativních požadavků) a proto ji doporučuji k obhajobě.

eVSKP id 165723