ČEPČIANSKA, J. Kritické body technologie výroby vulkanizačních činidel z hlediska práškových technologií [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2018.
Fundovaná práce s velmi dobrou znalostí výrobní technologie daného produktu. Na snížení výborné kvality předkládané práce se, bohužel, projevil dodatečný zákaz publikování konkrétních technologických dat produkce vybraného produktu vedením podniku.
Bakalářská práce je zaměřena na část technologie výroby urychlovačů vulkanizace ve firmě Duslo Šala a.s., která se zabývá výrobou gumárenských chemikálií a je jedním z hlavních producentů těchto látek (10 % z celosvětové produkce, jak autorka uvádí v druhém odstavci první kapitoly). Práce má rozsah 43 stran a je napsána ve slovenštině. Práce je rozdělena do sedmi hlavních kapitol a má poměrně nestandardní strukturování oproti běžným pracím (úvod, teoretická část, experimentální část, závěr). To je v tomto případě dáno cíli práce, jimiž jsou především rešerše a studium vybraného technologického úseku výroby vulkanizačních činidel a posouzení možných technologických úprav pro zefektivnění výroby vybraného činidla. Strukturování je tedy z tohoto hlediska logické. Dalším problémem byl omezený přístup k informacím z důvodu firemního know-how, proto oba typy urychlovačů autorka označuje jako „produkt 1“ a „produkt 2“ a uvádí pouze sumární vzorce těchto sloučenin bez jejich podrobnější specifikace. Práce je prostá překlepů, občas se vyskytují malé nedostatky, např. na str. 3 autorka uvádí, že produkt 1 se vyrábí ve čtyřech formách, v závorce potom však uvádí pouze tři. Dále na str. 14 v bodech 1-9 uvádí postup při filtraci surové suspenze produktu, přičemž body 4,5 jsou čerpání a vytlačení promývacího roztoku, o jaký roztok se jedná však není uvedeno. Práce obsahuje 17 citací většinou z internetových zdrojů i když existuje dostatek literatury o dané problematice. Obecně práci chybí alespoň stručný teoretický úvod, který by čtenáře uvedl do problematiky, tj. především základní informace o vulkanizačních činidlech, jejich dělení, mechanizmus jejich působení,vliv na kinetiku síťování apod. I přes mírné nedostatky, tyto nijak zásadně nesnižují úroveň práce a splňuje požadavky na tento typ prací. Hlavním pozitivem této práce je také splupráce studentky s průmyslovým podnikem. Práci hodnotím známkou A (výborně) a doporučuji k obhajobě. Otázky: Z obrázku 8 není příliš patrný rozdíl mezi peletkama a granulátem. Jaký je tedy rozdíl mezi granulací a peletizací, co se týče použitého zařízení. Která z těchto forem urychlovače je používanější a proč? V čem jsou výhody/nevýhody oproti práškové formě? Autorka by mohla popsat mechanizmus (alespoň zjednodušeně) působení urychlovačů vulkanizace a jakým způsobem ovlivňuje kinetiku síťování.
eVSKP id 90974