GURA, R. Program pro výpočet odporu zemnících soustav [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2024.
Bakalářská práce se věnuje tvorbě nástroje pro výpočet uzemnění. Důvodem pro vznik uvedeného nástroje je pak v literatuře vyskytující se větší množství různých výpočetních vztahů s různou přesností. Tento nástroj pak umožňuje relativně rychle provést porovnání výpočtu podle několika různých metodik. Pro vypracování práce se tak student seznámil blíže s obecně teorií uzemnění a následně toto zpracoval do výpočetního nástroje. Výsledky z výpočetního nástroje pak porovnal s dalšími výpočty pro kontrolu a zdokumentoval funkce výpočetního nástroje. Lze konstatovat, že s ohledem na body zadání student toto zadání splnil. U této bakalářské práce je nezbytné ocenit studentův proaktivní přístup při samotném řešení. Zároveň je práce doplněna pro výpočet zjednodušené hodnoty dotykového napětí vycházejí z teorie elektrického pole, pro alespoň základní tvary zemničů. Nicméně k samotnému řešení lze mít i několik výtek. Jako mírně nešťastné lze považovat pevně omezený počet tyčových zemničů (na 4 a 10 tyčí), či samotnou logiku práce s geometrií zemniče. Zároveň mohly být doplněny i výpočety podle jiných vztahů než podle uvedených tří edic PNE, tj. např. i podle Dwigtha, IEEE aj. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím 92 body A.
Předložená bakalářská práce se zabývá problematikou návrhu zemnících soustav s hlavním cílem vytvořit SW nástroj, který by umožnil aplikovat postupy podnikových norem různých edic na základní typy zemničů a jejich kombinací. Podstatná část práce popisuje teorii uzemnění a odvození teoretických vztahů pro výpočet základních typů zemničů. Tento popis čerpal ze dvou publikačních zdrojů s cílem shrnout tuto teorii do jednoho dokumentu. Zde je nutné podotknout, že tento přepis základního odvození klíčových vztahů pro návrh zemničů musel být časově velmi náročný, a to zejména s ohledem na překreslení veškerých obrázků, přepis vzorců, sjednocení značení a srozumění se s teoretickým postupem. Této části bych vytkl pouze nízkou srozumitelnost některých pasáží, která pramení z absence detailnějšího a názornějšího vysvětlení jednotlivých parametrů a proměnných, viz poznámky k práci. Nicméně s ohledem na již tak vysoký rozsah a náročnost této části (náročnost daleko přesahuje požadované znalosti jak bakalářského, tak i magisterského programu), lze tyto nedostatky rozhodně prominout. Za zásadní přínos práce lze považovat vytvořený SW nástroj, který umožňuje aplikovat požadavky podnikových norem různých edic pro jejich případné porovnání. Velice kladně hodnotím jednoduchost a názornost tohoto SW nástroje, který má jako pomůcka pro projektanty nezpochybnitelný aplikační potenciál. V praxi tato SW pomůcka může přispět ke zrychlení výpočtu základních typů zemnících soustav, při zajištění souladu s PNE. Z pohledu této části lze považovat za škodu, že čas autora nebyl více alokován směrem k vývoji a dalšímu zdokonalování SW aplikace (např. doplnění o základové zemniče) na úkor velmi náročné teoretické popisné části, která nemá tak vysokou autorskou hodnotu. S ohledem na velký díl odvedené práce a vysoký autorský přínos v podobě vytvořeného uživatelského SW nástroje hodnotím práci i přes drobné výtky velmi kladně. Poznámky k práci: kapitola 2.1 – zde postrádám obrázek jednoznačně vysvětlující použité parametry/koordináty zemniče, podobně jako na obr. 2.4, jeho doplnění by významně zvýšilo srozumitelnost odvozených vzorců Některé převzaté obrázky/grafy jsou bez popisu os Tab. 2.1 – v jednotlivých buňkách chybí násobení proměnnou ro Při dosazování číselných hodnot do vztahů bych doporučoval doplnit i odkaz na tyto vztahy
eVSKP id 159532