JELÉNEK, M. Optimalizace konstrukce elektrických strojů pomocí genetických algoritmů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Student vypracoval bakalářskou práci na téma optimalizace elektrických strojů. Seznámil se s rozsáhlou problematikou optimalizačních algoritmů. V průběhu této práce vyzkoušel a porovnal několik těchto algoritmů. Dále se seznámil s programem Ansoft Maxwell a Rmxprt. Tyto programy napojil na modifikovaný genetický algoritmus a provedl sérii výpočtů asynchronního stroje. Celkově zvládl student tuto rozsáhlou problematiku velmi dobře a prostudoval velké množství literatury. V průběhu práce docházel pravidelně na konzultace a plnil zdané úkoly.
Předložená bakalářská práce má rozsah 46 stran a obsahuje úvod a pět kapitol včetně závěru. Neformálně lze práci rozdělit na dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá popisem a porovnáním několika optimalizačních algoritmů. V praktické části je proveden pokus o optimalizaci záběrového proudu asynchronního motoru. V práci se vyskytují překlepy a prohřešky proti typografii. Některé části práce jsou napsány v první osobě, což u technických prací není zvykem. Názvy všech tabulek jsou umístěny pod tabulkami. Některé tabulky jsou umístěny tak, že splývají se záhlavím. V práci se vyskytuje několik nepřesností a zavádějících tvrzení. Např. z textu na str. 31 vyplývá, že podle autora práce se odpor rovná součinu napětí a proudu. Na str. 39 autor uvádí, že při tranzientních simulacích metodou konečných prvků používal krok simulace 0,002 s při napájecí frekvenci 50 Hz. Z toho vychází 10 bodů na jednu periodu, což je pro simulaci elektrického stroje velmi malá hodnota. Děje působené vyššími harmonickými pak v simulaci nejsou zachyceny nebo jsou značně zkresleny, což může mít i značný vliv na celkové výsledky. Podle textu na str. 39 by měl být simulován časový úsek od 0 do 0,14 s, podle obrázků na str. 41 však simulace skončila v čase 0,12 s. Na těchto obrázcích je znázorněn průběh momentu a proudů po připojení motoru k napájení, nikde v práci se však neuvádí, jaký typ tranzientní simulace byl zvolen. Bylo by vhodné uvést, zda byl při simulaci uvažován mechanický přechodný děj anebo byly po celou dobu simulace motoru nuceny konstantní otáčky. Na průběh momentu a proudů při přechodném ději má toto nastavení značný vliv. Samotný popis autorem provedené optimalizace působí zmateně a z práce není zcela jasné, jak celý optimalizační proces probíhal. Rozsah parametrů při optimalizaci byl nastaven příliš široce, takže byly simulovány i kombinace, které nemají smysl. Práce splňuje všechny body zadání. Práci doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 94787