TICHÝ, V. Digitální zvukový efekt typu reverb využívající konvoluci signálu s impulsní charakteristikou poslechového prostoru [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2009.
Diplomant splnil zadání na vynikající úrovni. Výsledkem práce je funkční algoritmus v podobě zásuvného modulu technologie VST pro zpracování dat v reálném čase. Diplomant pracoval velmi samostatně a pravidelně využíval konzultací k ověření výsledků své práce. Formální zpracování práce je na vysoké úrovni.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění zadání | A | 50/50 | |
| Aktivita během řešení a zpracování práce (práce s literaturou, využívání konzultací, atd.) | A | 20/20 | |
| Formální zpracování práce | A | 20/20 | |
| Využití literatury | A | 10/10 |
Diplomová práce Vladimíra Tichého pojednává o optimálních algoritmech výpočtu diskrétní konvoluce v reálném čase s aplikací v reverberačních zvukových efektech. Práce je vhodně členěna na kapitoly a jejich části, informační obsah je nadprůměrný a je na velmi kvalitní úrovni. Práce je psána přehledně a srozumitelně, z jazykové stránky je práce v pořádku až na několik málo překlepů a použití slova "vyplívá". Grafické a typografické zpracování je velmi zdařilé, pouze k obrázkům bych měl výhradu, že není zcela jasný smysl barev při ilustraci algoritmů - zda mají ještě jinou funkci (což by mohly mít) než jen vizuální oddělení jednotlivých bloků. Vypracování zcela splňuje zadání práce. Student v práci projevil rozhled v problematice modelování dozvuku na počítači (kapitoly 2,3). Kapitola 4 tvoří teoretické jádro práce a je vypracována přesně, pečlivě a srozumitelně, včetně ilustračních obrázků a blokových diagramů. Na přiloženém CD je k dispozici jednak kód pro MATLAB a jednak hlavní výsledek - implementace vybraného algoritmu ve standardu VST. Program je funkční a zdařilý. Student evidentně pracoval s více zdroji literatury, ve které projevil přehled. Na str. 33 ve 3. odstavci není jasné, zda se zkreslující "vyšší harmonické" objeví kvůli vlastnostem místnosti nebo kvůli nedokonalosti měřicí soustavy. Na str. 37 nahoře student píše, že vyrovnávací paměť vstupního signálu bývá vždy mocnina dvou - není to úplně pravda, existují i profesionální ASIO karty podporující např. délku 92, což je 3*2^5. Na konci kapitoly 4 mi chybí zhodnocení, která metoda je výhodnější za jakých podmínek, ačkoliv podklad pro takový závěr je k dispozici ve formě obrázků 4.6 a 4.7. Z popisu implementace mi není jasné, v jakém okamžiku se spouští vytvoření "plánu" v metodě FFTW.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | 20/20 | |
| Odborná úroveň práce | A | 50/50 | |
| Interpretace výsledků a jejich diskuse | A | 18/20 | |
| Formální zpracování práce | A | 10/10 |
eVSKP id 21756