BENEŠOVÁ, P. Bioprodukce, charakterizace a aplikace vybraných biopolymerů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2017.
Ing. Pavla Benešová je v současné době studentkou 5.ročníku kombinované formy doktorského studijního programu „Chemie a technologie potravin“. Studium zahájila v roce 2012, v březnu 2017 předložila ing. Benešová disertační práci na téma „Bioprodukce, charakterizace a aplikace vybraných biopolymerů“. Studentka řešila převážnou část disertační práce vprezenční formě v laboratořích ÚCHPBT FCH VUT v Brně, kde v současné době pracuje jako "junior scientist" v Centru materiálového výzkumu. K vedení práce podstatně přispěl konzultant doc. Ing. S. Obruča, Ph.D. V rámci doktorského studia byly realizovány všechny experimenty, doktorandka splnila veškeré předepsané zkoušky a v roce 2015 úspěšně složila státní doktorskou zkoušku. V průběhu studia absolvovala ing. Benešová 5-měsíční zahraniční stáž v Norsku na Norwegian University of Science and Technology, Department of Biotechnology and Food Science (Trondheim). Podílela se a i v současnosti je zapojena na řešení několika vědeckých i aplikačních projektů (např. TAČR Gama, TAČR Delta, GAČR, COST) i projektů spolupráce s průmyslovou praxí (Nafigate, a.s.). V rámci těchto projektů se zabývala převážně problematikou disertační práce. V průběhu řešení disertační práce se ing. Benešová podílela mimo jiné též na vedení studentských závěrečných prac i na výuce předmětu Praktikum z instrumentální a strukturní analýzy. Dosažené výsledky byly prezentovány formou 13 publikací v mezinárodních časopisech s vysokým IF (u jedné publikace je disertantka prvním autorem), dále 12 příspěvků s plným uvedením textu ve sbornících (5 příspěvků jako první autor) a rovněž formou dalších 14 příspěvků na mezinárodních konferencích a konferencích s mezinárodní účastí konaných v ČR a SR. Je dále spoluautorkou jedné patentové přihlášky. Publikační činnost je vysoce nadstandardní a svědčí o mimořádných odborných kvalitách studentky. Ing. Benešová je komplexní flexibilní osobnost s výraznou schopností jak týmové práce, tak i vedení studentských prací, s řadou teoretických i praktických zkušeností v oblasti mikrobiálních biotechnologií, přípravy a charakterizace biomateriálů a zpracování odpadních substrátů. Důležitý je i její pozitivní přístup k práci i k lidem, což je základemmimo jiné i pro budoucí dobré uplatnění ing. Benešové v odborné praxi . Získané výsledky zadaného tématu byly shrnuty ve zdařilé a výsledkově rozsáhlé disertační práci, která dokumentuje tvůrčí přístup k práci, vysokou odbornou úroveň a přehled ing. Benešové ve studované tématice včetně schopnosti praktického využití a uplatnění produktů v praxi. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a v souladu s platnou legislativou doporučuji, aby byla disertační práce přijata k obhajobě a po jejím úspěšném obhájení byla ing. P. Benešové udělena vědecká hodnost Ph.D.
Disertační práce Pavly Benešové je příspěvkem k základnímu výzkumu produkce biopo-lymerů mikroorganismy se silným důrazem na možné aplikace. Práce obsahuje velké množství dat z „vyhledávacích“ a testovacích experimentů, v nichž byly prověřovány možnosti a podmínky syntézy zvolených biopolymerů. Na základě těchto poznatků bylo možno vybrat podmínky vhodné pro racionální přípravu zejména polyhydroxyalkanoátů a již v této práci prozkoumat některé jejich aplikace. Práce tradičně začíná teoreticko-literární částí, ve které jsou stručně probrány biopolymery a jejich významné vlastnosti. Dále se pozornost zaměřuje na tři z nich, jejichž bioprodukci je tato práce věnována – pullulan, polyhydroxyalkany a polymer kyseliny jablečné. Odkazy nejsou číslovány, sám jsem je nepočítal, ovšem zabírají téměř dvacet stran, tudíž je zřejmé, že se autorka věnovala důkladné literární přípravě a byla schopna z ní vyvodit závěry pro vlastní práci. Po vymezení cílů práce následuje popis použitých experimentálních technik. Odpovídají standardním postupům v dané oblasti, vybavenosti pracoviště, v některých případech možnos-tem spolupráce s externími partnery. Postupy jsou adekvátní zvoleným cílům a tvůrčí aspekty lze spatřovat v jejich konzistentním využívání pro hledání vhodných kultivačních podmínek, pro jejich optimalizaci a pro přípravu aplikačních forem připravených biopolymerů a testování jejich použitelnosti. Těžiště disertace pochopitelně tvoří část popisující experimentální výsledky spolu s nava-zující diskusí těchto výsledků. Autorka prokazuje schopnost důkladně prozkoumat různé možnosti, které se nabízejí pro biosyntézu vybraných biopolymerů, testovat vliv relevantních podmínek na kvantitativní i kvalitativní parametry procesu či jeho produktů. Jako jednotící prvek různých postupů je možno spatřovat snahu o využití odpadních materiálů jako surovin pro bioprodukční postupy. To je nutno ocenit jako významný příspěvek k současným trendům rozvoje nízko- a bezodpadových technologií a využití druhotných surovin. Výsledky „kulti-vační“ části disertace představují bohatý informační materiál pro další aplikační výzkum roz-voje biotechnologické výroby bioplastů či jejich technologický vývoj. Aplikační část je věnována několika vybraným aplikacím polyhydroxyalkanoátů. Autorka zkoumá především vlastnosti připravených aplikačních forem (částic, vláken, folií), které jsou důležité pro posouzení reálnosti jejich aplikačního potenciálu. Závěr práce shrnuje výsledky jednotlivých experimentálních částí. Škoda, že autorka ne-připojila i skutečný závěr – zhodnocení přínosu vlastních výsledků, explicitní stanovení toho, co bylo v práci vyřešeno a co ještě zbývá k prozkoumání, kde vidí směry dalšího zkoumání, či jak daleko nebo blízko vidí aspoň některé aplikaci zkoumaných biopolymerů. V příloze je uveden přehled publikační činnosti autorky disertace. Seznam článků v impak-tovaných časopisech zabírá celou stránku. I když některé zřejmě nejsou přímo součástí řešení cílů disertace, byla zákonná povinnost toho, aby disertace obsahovala zveřejněné výsledky, naplněna více než dostatečně. Po formální stránce je práce na slušné úrovni, slohově v pořádku, překlepů je pomálu. Na některé nedostatky, které přece jen přetrvaly, je tu ovšem potřeba upozornit. Jednotky je nutno uvádět důsledně vždy, jinak nemá samotná číselná hodnota význam (Youngův modul na str. 28, zeta potenciál na str. 103). Obrázek na str. 31 je hodně špatně čitelný; překlep „biofa-rinefii“ na str. 38 je možná kouzelný, ale velmi rušivý tím spíše, že je vysázen tučně (a jde o docela klíčový pojem). Tabulky nemají úplně stejný formát; není jasné, jestli všechna udávaná desetinná čísla (platné číslice), jsou skutečně (statisticky) významná – např. u velikostí částic na str. 103 bych o tom dost pochyboval. Stanovení molekulové hmotnosti metodou GPC asi vyžadovalo standardy – bylo by žádoucí je zmínit přímo (str. 67). Závěrem konstatuji, že posuzovaná disertační práce jako celek splňuje zákonné požadavky i obecné požadavky na tento typ práce kladené a doporučuji ji přijmout jako odpovídající podklad pro obhajobu.
eVSKP id 103623