KLEIN, T. Moderní systémy pro řízení osvětlení [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2012.
Diplomová práce se zabývá problematikou sběrnicových systému pro řízení osvětlení. V úvodu autor popisuje možnosti sběrnicových systémů a věnuje se problematice návrhu a řízení světelných soustav a to hlavně z pohledu zrakové pohody uživatele. Dále se zabývá technologií a topologií systémů DALI a KNX a možnostmi jejích společného využití při rozsáhlejších aplikacích. V souvislosti s tím autor práce vyrobil a naprogramoval dva laboratorní panely. Pozitivně hodnotím naprogramování panelů, co vyžadovalo poměrně rozsáhlou praktickou znalost softwarových nástrojů, jako jsou ETS, Helvar DESIGNER, Helvar Touch studio, masterConfigurator a DALITool. Se všemi těmito nástroji se autor musel seznámit a navíc je správně využít při zprovoznění obou panelů, zabezpečení jejích částečné kompatibility a při vytvoření návodu, co považuji za přínos. Možnosti společné spolupráce obou systémů jsou ne zcela přehledně popsány v závěru práce. Diplomant po obsahové stránce splnil zadání diplomové práce v celém rozsahu. Po odborné stránce je práce na dobré úrovni. Úroveň snižuji hlavně časté nepřesnosti, technické a jazykové chyby, nedodržení norem a zásad technické dokumentace u schémat zapojení. Použité obrázky mají nízké rozlišení, co zhoršuje jejích čitelnost. Při řešení problému jsem u diplomanta postrádal větší samostatnost a kreativitu. Celkově práci hodnotím klasifikačním stupněm C.
V této práci se student Tomáš Klein zabýval systémy pro inteligentní řízení osvětlení. Hlavním cílem práce byl návrh a výroba laboratorních přípravků (panelů), které budou demonstrovat možnosti systémů řízení osvětlení DALI a KNX. Dalším bodem bylo vyhodnocení možností vzdáleného řízení a vizualizace jednotlivých systémů a vyhodnocení jejich případné spolupráce. V teoretické části práce student popisuje oba systémy a rozebírá možnosti jejich použití, jejich hardware i software. Teoretická část je vhodně rozdělena do několika kapitol. V praktické části práce se diplomant zabývá konkrétním návrhem obou panelů (výběr použitých prvků, konstrukce, schéma elektrického zapojení). Dále pokračují kapitoly programování jednotlivých panelů (kapitoly 7 a 8). Zde jsou popsány programy, které umožňují komunikaci mezi uživatelem a systémem, nastavování systémů a jejich řízení. Nejsou zde ovšem naznačeny konkrétní návrhy nastavení jednotlivých panelů. Kapitola 9 je pojata jako návod k laboratorní úloze, která má studenty seznámit s nastavením a řízením daných panelů. Tento návod neslouží příliš dobře k zorientování se v problematice řízení inteligentních systémů, spíše dává návod, jak krok za krokem mechanicky změřit danou úlohu bez bližšího pochopení fungování obou systémů. Poslední kapitola by měla zhodnotit možnosti kooperace obou systémů, což je provedeno velmi stručně bez hlubšího rozboru a interpretace výsledků je také nedostatečná. Praktická část práce je celkově velmi stručná a nejsou z ní příliš zřejmé konkrétní výstupy a přínosy této práce. Po formální stránce je předložená práce na průměrné úrovni a celkově působí poněkud nevyrovnaně poměr mezi teoretickou a praktickou částí práce. Přes tyto dílčí nedostatky hodnotím předloženou práci kladně a navrhuji její obhajobu před komisí SZZ. Zároveň ji doporučuji hodnotit známkou dobrou (C).
eVSKP id 61168