PITRUN, T. Přípravek pro snímání muzejní sbírky kraslic [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2024.

Posudky

Posudek vedoucího

Honec, Peter

Diplomová práce Tomáše Pitruna měla prověřit možnosti snímání kraslic pomocí line-scan kamery. Tato metoda není úplně běžná a přináší mnoho potenciálních výhod. Téma vychází ze spolupráce UAMT s Moravským zemským muzeem a z potřeb nejen kurátorky muzejní sbírky kraslic, ale také z dlouhodobé strategie státu a Ministerstva kultury s potřebou digitalizace kulturních statků ČR. Téma práce je středné náročné a zaměřené na praktickou realizaci. Hlavním úkolem studenta bylo vytvoření sestavy s line-scan kamerou a 3-spektrálním RGB osvětlením a následná synchronizace této sestavy s krokovým motorem zajišťujícím rotaci předmětu, sekvenčním řízením RGB světelných kanálů a následnou kompozicí šedotónového obrazu do RGB snímku. Student pracoval iniciativě a samostatně, bez potřeb konzultace. Tato samostatnost možná způsobila částečné nedostatky v práci – zejména roztříštěnost ovládacího software na 3 samostatné celky. Také postrádám otestování snímání (alespoň demonstrativní) na více kraslicích. Avšak cílem byl proof-of-concept, nikoliv prototyp, takže mohu konstatovat, že všechny body zadání byly splněny, byť v práci toto mohlo být lépe popsáno. Diplomant dokázal své inženýrské, komplexní a praktické dovednosti, práci doporučuji k obhajobě.

Navrhovaná známka
B
Body
80

Posudek oponenta

Janáková, Ilona

Úkolem pana Pitruna v rámci diplomové práce bylo navrhnout a zrealizovat přípravek s řádkovou kamerou pro digitalizaci muzejní sbírky kraslic a vytvořit nástroj pro prohlížení digitálního archivu. Předložený dokument má 53 normostran (úvod-závěr) a celkem včetně příloh 70 stran. Po formální a grafické stránce se v dokumentu vyskytuje několik drobných pochybení (např. některé titulky obrázků začínají malým písmenem; oříznutý kraj Obrázku 2.8; nejednotnost (font a jazyk) blokových schémat 4.3 a 4.4 apod.). Podobná je i jazyková úroveň, kdy se v textu vyskytuje několik překlepů a stylistických neobratností. V dokumentu je uvedeno celkem 36 zdrojů, které jsou v textu správně využívány především v teoretické části. U některých obrázků (např. Obrázek 2.4 či 3.3) však není uveden zdroj, resp. podkapitola 3.3 Osvětlení není vůbec odzdrojována. Zdroj [33] v textu není použit. U zdrojů [2] a [3] není uveden autor. Práce je uspořádána v logickém sledu. Vytkla bych jen, že celkové uspořádání scény a přípravku je popsáno až v kapitole 5.1 u zhodnocení, navíc jen slovně a tabulkou. Více by se hodilo již ve třetí kapitole u popisu HW vybavení a mohlo být srozumitelněji prezentováno například náčrtkem. Fotografie celého systému je až jen v příloze. Teoretická část k praktické je zhruba v poměru 1:2 a věnuje se nejdříve obecně digitalizaci muzejních předmětů a v druhé kapitole strojovému vidění se zaměřením především, v souladu k práci, na kamery – plošné vs. řádkové, CCD vs. CMOS, monochromatické vs. barevné, globální vs. rolovací závěrka. Podle mého názoru mohl být digitalizaci věnován i větší prostor než čtyři strany. Vzhledem k tématu práce, by mě zajímalo, jaké SW i HW nástroje a v jaké míře jsou v současnosti k digitalizaci kulturních památek používány. V praktické části diplomant popisuje nejdříve ve třetí kapitole HW vybavení - použitou kameru s objektivem, návrh osvětlení, použitý krokový motor, přípravek pro uchycení kraslice a doplňující napájecí a řídící obvody. Jako hlavní prvek pro řízení i komunikaci s PC byl vhodně vybrán jednodeskový počítač Arduino MEGA 2560, který je dále doplněn driverem krokového motoru a pro řízení a spínání osvětlení, komunikaci kamery s Arduinem a napájení driveru byla navržena vlastní deska plošných spojů. Vše vypadá podle získaných snímků funkčně, jednotlivé prvky jsou evidentně správně propojeny a synchronizovány. K řešení mám však několik připomínek. Samotný přípravek pro uchycení kraslic, vytvořený z plechu a závitové tyče, ve mně vzbuzuje pochybnosti. Jednak z obav o křehkost vyfouklých kraslic, ale také z hlediska centrování, stálé polohy při rotaci a prokluzu vajec. K popisu a Obrázku 3.10 mi chybí nějaké bližší vysvětlení a detail obou míst doteku kraslice s přípravkem - viz dotazy k obhajobě. Rozmístění celého systému (fotografie v Příloze B) tvořené sadou knih a krabiček mi také připadá dosti kostrbaté. Chápu, že jde v práci především o jakýsi Proof of Concept, ale jednotlivé prvky mohly být vzájemně fixovány na vhodné nastavitelné pevné základně nebo alespoň samostatně umístěny na stativu. S tím také souvisí další připomínka, která by pravděpodobně měla směřovat spíše na vedoucího práce, jestli nebyl k dispozici vhodnější objektiv – nejen vzhledem k tomu, že je vejce nutné snímat z 45 cm, ale také k tomu, že z dostupných cca 6 tis. pixelů je takto využito pouze 1200. Tvar zakřivení papíru pro vytvoření kopulovitého osvětlení není v práci nijak definován. Vzhledem k tvaru vejce a povaze snímání řádkovou kamerou si myslím, že by bylo vhodnější zakřivení i kopírující tvar vejce a cílené soustředění světla pouze do snímaného pruhu. Možná by tak nevznikaly odlesky patrné např. z Obrázku 4.7. SW vybavení (čtvrtá kapitola) je tvořeno několika samostatnými programy, aplikacemi. V rámci návrhu mi až tak nevadí, že je třeba snímky nasnímané v proprietárním programu PylonViewer dále upravit v Matlabu (složení jednotlivých řádků do RGB snímku) a následně pro 3D prohlížení přenést do dalšího programu Processing 4.3. Chybí mi ale alespoň pokus o nějaké zpracování snímků – nalezení okraje kraslice, navázání okrajů (začátek-konec) snímku apod. Tím, že vybrané řešení prohlížečky umožňuje pouze rotaci kolem osy Y není tak patrné, že nebyla vůbec řešena nezměřená textura v místech úchopů ani kompenzace deformace obrazu na vrchlících. Pohled shora či zespodu by ale podle mě ukázal, že výsledek v těchto místech příliš neodpovídá skutečnému vzhledu kraslice. Jako velké opomenutí bych viděla nemožnost zhodnotit výsledky na širší databázi snímků. Na přiloženém CD je pouze jeden snímek, jedné kraslice, která je navíc použita i pro prezentaci v dokumentu. Celkově si myslím, že zadání práce nabízelo mnohem větší potenciál. Základní koncepce přípravku pro snímání kraslic však byla diplomantem navržena, zrealizována a ověřena a byly splněny všechny body zadání, proto práci doporučuji k obhajobě s hodnocením D (65 b).

Navrhovaná známka
D
Body
65

Otázky

eVSKP id 160140