ŠOMŠÁK, M. Elektricky vodivé povrchy pro 3D tištěné struktury [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2023.
Cílem bakalářské práce bylo prozkoumat možnosti tvorby elektricky vodivých povrchů na 3D tištěné struktury. Aktuálně hodnocená práce je přepracovanou verzí původní práce, která nebyla v původním termínu obhájena. Student se po domluvě v předložené opravené verzi práci soustřeďuje v praktické části na dva způsoby tvorby elektricky vodivých povrchů, tj. pomocí měděné fólie a elektricky vodivým sprejem. Již reliazoval a z měřil mikropáskové vedení a podstatně kvalitativně lépe realizoval vzorky navržených antén. Bohužel vlastní text práce obsahuje několik chyb a nedostatků (např. nesprávné pojmenování přístroje: „obvodový spektrální analyzátor“, diskuze k obrdženým výsledkům mohla být hlubší). Z formálního hlediska je práce zpracována na lehce podprůměrné úrovni. Závěrem lze konstatovat, že předložená práce byla z větší části doplněna a opravena. Zadání práce považuji ve své hlavní podstatě za splněné.
Předložená bakalářská práce se zabývá technikami realizace elektricky vodivých povrchů na tištěných 3D materiálech. Oponována je opravená verze předchozí nevyhovující práce. Student zapracoval větší část výtek a doporučení zejména v praktické části, kde byly vzorky antén znova vyrobeny a přeměřeny. Až na podezřele vysoké úrovně simulovaných křížových složek vyzařovací charakteristiky je validace výsledků dostačující. Několik nesrovnalostí lze stále nalézt, např. nekonzistence mezi šířkou mikropáskového vedení v části 5.2 (4,73 mm) s šířkou použitou pro napájení flíčkových antén (3,00 mm), přičemž parametry nosné desky se neměnily. Výpočet šířky mikropáskového vedení postrádá dosazení do návrhových vztahů. Diskrétní porty pro ověření charakteristické impedance mikropáskového vedení bohužel nebyly vlnovými porty nahrazeny a získané impedance jsou proto stále sporné. Dále bych vytkl chybnou identifikaci přístroje (obvodový spektrální analyzátor), který byl použit pro měření činitele odrazu antén, a určování rezonanční frekvence antén za mezní frekvenci. Interpretace získaných výsledků je často opomíjená. Formální úroveň práce byla částečně zlepšena. Některý text v Kapitole 2 a 5 je z nějakého důvodu stále podbarven. Literatura není číslována dle výskytu v textu. Bakalářské práce byla částečně přepracována a doplněna. Cíle zadání nyní považuji za splněné. Vzhledem k výtkám a celkovému zpracování dokumentu hodnotím práci 60 body/D.
eVSKP id 154345