JURÁŇ, R. Terénní senzorová síť pro mikroklimatologická měření [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.
Diplomová práce je zaměřena na systém pro mikroklimatologická měření, komunikující přes síť IoT. Teoretický úvod do problematiky je zpracován velice podrobně a kvalitně, se širokým záběrem i mimo oblast elektroniky. Návrh koncepce měřící aparatury vychází z důkladné rešerše používaných řešení, přitom je poměrně originální a dobře opakovatelný. Volba IoT sítě a hardwarových komponent je také podrobně zdokumentována, včetně realizovaných pokusů s čidly CO2. Samotná realizační část práce je oproti úvodu stručnější. Student však i v současné komplikované situaci (COVID) realizoval několik kusů hardwarového prototypu zařízení vlastního návrhu, dále pak sestavil potřebný hardware LoRaWAN brány vč. vlastní interface desky. Ověření funkčnosti zařízení je z hlediska splnění zadání dostatečné, celek však nebyl kompletně finalizován, proto v práci postrádám celkové zhodnocení měřícího systému a diskuzi některých vlastností, zejm. spotřebu a s ní spojený odhad doby provozu na baterii. Naopak oceňuji zpracování a vizualizaci terénních měření LoRaWAN signálu v systému QGIS, bohužel opět bez podrobnějšího popisu. Student problematiku týkající se elektroniky pravidelně konzultoval. Práce je psána v angličtině na velice dobré úrovni, je příjemně čitelná. Místy obsahuje drobné překlepy. Za hlavní nedostatek považuji nedokončené firmwarové vybavení, což autor přiznává i v závěru práce.
Cílem diplomové práce bylo navrhnout a otestovat zařízení pro měření koncentrace CO2, teploty a vlhkosti půdy a jejich bezdrátový přenos pomocí LoRaWAN v lokalitě Zbrašovských aragonitových jeskyní u Teplic nad Bečvou. Student detailně rozebral teoretické metody měření koncentrace plynů a zaměřil se na "closed chamber automated system", kterou použil v realizační části. V textu jsou srovnány tři různé senzory CO2 včetně jejich výhod a nevýhod mj. i z hlediska použití v low-energy-consumption zařízení. Student navrhl srovnávací experiment, ze kterého plyne, že senzor MG811 vůbec neodpovídal. Senzory teploty a vlhkosti půdy již takto detailní diskuzi podrobeny nebyly. Jako řídicí prvek senzorové jednotky byl správně použit ultra-low-power MCU řady STM32L0. V textu jsou uvažovány dva rádiové LoRa moduly. Zde bych také uvítal detailnější rozbor a srovnání obou typů. Logická struktura a návaznost práce je výborná, velmi oceňuji vlastní obrázky autora, které jsou popisné a srozumitelné. Přestože je práce psána v systému LaTeX, obsahuje několik formálních nedostatků, jako jsou špatné křížové odkazy na některé obrázky (odkaz na obr. 4.7 na str. 42, obr. 4.12 na str. 57, obr. 5.5 na str. 70) a reference (str. 24 a 25), nedodržování zvyklostí pro citování obrázků (v textu se používá Figure nebo Fig. a číslo obrázku) i rovnic (číslo rovnice se uvádí v závorkách) a především nemalý počet překlepů v anglické, ale i české části práce. Popisová pole v KiCad schématech nejsou vyplněna. Všechny tyto nedostatky zhoršují čitelnost práce, ale hlavně snižují jinak velmi dobrou kvalitu práce. Práce je doplněna o vyexportované 3D modely vyvíjené elektroniky a fotodokumentaci z průběhu měření. V realizační části je popsána struktura a oživení LoRaWAN gateway s jednodeskovým počítačem Raspberry Pi a samotné měřící komory. Oceňuji vynalézavost a praktičnost její konstrukce. V testovací fázi byly pouze zmapovány RSSI hodnoty z měřících lokalit a nikoliv data ze senzorů. Je škoda že především v softwarové části nebyl celý projekt plně dokončen a otestován v reálných podmínkách, což student v textu uvádí.
eVSKP id 121803