KVAPILOVÁ, T. Krajinou městem [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. 2016.
Tereza Kvapilová se ve své diplomové práci vrací do rodného Jáchymova. Ve třech semestrech magisterského studijního stupně se postupně zabývala budoucím možným směřováním vymírajícího města na úrovni veřejného/poloveřejného prostoru, konkrétního vybraného objektu a vztahu historicky urbanizované struktury k okolní krajině. Ve čtvrtém semestru - diplomové práci - Kvapilová navrhuje proměnu horní části hlavního jáchymovského náměstí. V několika grafických schématech se snaží pomocí přirozeného zániku neudržovaných objektů nalézat budoucnosti s nadějí.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Přístup studenta ke zpracování | Samostatný |
Práce je jednou z cest, které bylo dobré projít, abychom zjistili, že tato cesta je přinejmenším úzká ne-li slepá a i proto má svoji hodnotu. V kontextu celé kompozice práce a přílišné květnaté a uměle dekadentní hodnotě informací na nespecifikovaných základech je bohužel nutné práci hodnotit rezervovaně. Tuto hloubku či mělčinu sdělení bohužel nezakryje poměrně efektní a dobré výtvarné pojetí celé koláže.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Urbanistické řešení | E | Autorka se snaží na velmi nelehkém úkolu znovuoživení města Jáchymova představit svoji vizi možné cesty pro obnovu a naplnění smyslu pro samotnou existenci města. Bohužel jí zvolená cesta spíše urbanistickou hodnotu popírá, konzervací určitých fragmentů posiluje negaci dějů minulých pro místní obyvatele i případné návštěvníky. Pouhou formou úpravy hmoty v novém kontextu nelze místní obyvatele dostatečně stimulovat pro vybudování nové Polis, byť by odhlédli od energie minulosti. V tomto případě se nebavíme o ekonomické rovině návrhu, ale spíše o sociálních vazbách a vztazích, které v práci postrádám. Práce se jmenuje „krajinou městem“, ovšem autorka minimálně s krajinou volnou a částečně i s krajinou městskou příliš nepracuje. V úvodu vysvětluje pojem krajina a město s konstatováním, že potřebujeme neustále něco třídit, zařazovat a vymezovat prostorové hranice, a proto se autorka snaží od těchto postupů při tvorbě manuálu oprostit. Pod rouškou proměnlivého kontextu a relativismu si přitom sama hned vytyčuje svou mentální hranici, když se v začátku práce neseznamuje s již dávno objevenými přístupy a zákonitostmi empirických či uměleckohistorických nazírání na vývoj a stavbu měst v proměnách času. Případně tuto svou analytickou část neprezentuje. Z hlediska urbanistického se nicméně autorka dotkla problému, který bude muset Jáchymov koncepčně řešit a jistě je schopna nazírat tuto problematiku v méně atypických případech, kde by formou manuálu šly některé postupy aplikovat. | |
| Architektonické řešení | D | Díky již výše nastíněnému konceptu je samozřejmě tato cesta „transformace hmoty“ možná, je ale znovu na zvážení, zda tento přístup je adekvátní a zda vynaložená energie a případné prostředky jsou smysluplné vůči potřebě samotného veřejného prostoru ve městě, nebo se jedná spíše o umělecké ztvárnění prostoru a materiálu. Prostoru, který nám zbyl, kterého máme nadbytek a společně s přebytkem materiálu jej ztvárňujeme bez hlubšího konceptu. | |
| Provozní řešení | D | Z provozního hlediska vyvolává předložené řešení otázky, zda složitost a finanční náročnost údržby navržených ploch, pokud je chceme takto formalizovat, je smysluplná. Jinak samozřejmě pokud tato cesta bude shledána jako schůdná, je provozní řešení akceptovatelné. | |
| Technicko konstrukční řešení | E | Předložené řešení je realizovatelné, nicméně práce jej dále nerozvíjí (nakládání s dešťovou vodou, konstrukční řešení visutých zahrad, schodišť, specifikace povrchů apod.) | |
| Formální úroveň | E | Bohužel práce nesplňuje některé náležitosti po formální stránce, nejsou jasné zdroje informací, nejsou známy citace, texty jsou volnou úvahou autorky, což je možné, nicméně bez struktury celé práce se stávají spíše letmou snahou o filozofii než o seriózní hlubší zamyšlení nad celým tématem. Po formální stránce jsou neakceptovatelné pravopisné chyby, a to bohužel i v nadpisech. Po výtvarné stránce je práce jako koláž naopak vydařená, a proto jí ubližuje právě neexistence jasné struktury, legend a popisů v případě půdorysů a řezů, které mohou klientovi (nejen oponentovi práce) celý koncept vysvětlit, aniž by tyto nutnosti degradovaly výtvarnou a grafickou podobu práce. |
eVSKP id 90792