ČAČKOVÁ, K. Náhodná mutageneze a selekce kmenů karotenogenních kvasinek schopných utilizovat vybrané odpadní substráty. [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2012.
Cílem práce bylo zavedení a využití nového postupu chemické mutagenenze k selekci kvasinek jakožto nadproducentů průmyslových metabolitů. Selektované kmeny byly dále testovány a adpatovány na možnost využití vybraných odpadních substrátů k přípravě produktů s vysokou přidanou hodnotou. Studentka přistupovala k řešení diplomové práce se zájmem, iniciativně a projevovala potřebnou laboratorní zručnost i trpělivost. V rámci komplexní a rozsáhlé experimentální práce zvládla řadu optimalizačních experimentů a dílčích kroků jako jsou kultivační techniky, techniky chemické mutageneze, izolaci DNA z kvasinek a její charakterizaci pomocí molekulární techniky PCR/DGGE. Při řešení problémů postupovala diplomantka systematicky a průběžně efektivně využívala aktuální informace ze zahraniční literatury i konzultace. Celkově studentka prokázala schopnost řešení i složittějších experimentálních problémů, zájem o řešenou problematiku, schopnost hodnocení výsledků a interpretace i diskuse dat. Projevovala rovněž značnou laboratorní zručnost a flexibilitu. Výsledky získané v průběhu řešení diplomové práce představují cennou experimentální základnu pro navazující práce. Výsledky byly nebo jsou přijaty k prezentaci na mezinárodních konferencích i v odborném tisku. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem hodnotím celkovou aktivitu diplomantky stupněm výborně (A) a práci doporučuji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | B | ||
| Využití poznatků z literatury | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | B | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A |
1. Na str.41 autorka predpokladá, že "bunky rastúce v médiu s glycerolom vykazujú prevážně guľatý tvar, čo je pravdepodobne dôsledok osmotického stresu". Uvažovala o tom, že glycerol má pentračnú schopnosť a tým uvoľňuje vnútorný turgor bunky a preto bunky nadobúdajú guľatý tvar. 1. To, že mutantný kmeň Sporobolomyces roseus bol najlepší producent biomasy a metabolitov na glycerole môže byť ovplyvnené aj jeho schopnosťou asimilivať glycerol jako C-zdroj? 2. Ak zmena (v prípade S.roseus) mutagenézy zasiahla analyzovanú oblasť 26S rRNA a vyvolala zmenu štruktúry príslušného useku DNA, možno predpokladať trvalú zmenu, ktorá nebude revertovať ?
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Využití literatury a její citace | A | ||
| Úroveň jazykového zpracování | A | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A |
eVSKP id 48998