JILČÍK, J. Výzkum elektrodových materiálů pro sodno-iontové baterie [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2024.
Student Jan Jilčík se ve své bakalářské práci věnuje výzkumu sodno-iontových baterií, přesněji záporných (anodových) elektrodových materiálů pro sodno-iontové baterie. Základem práce je analýza použití křemíku jako aktivního elektrodového materiálu pro zápornou elektrodu sodno-iontové baterie. V rámci praktické části práce student prokázal zájem o danou problematiku spolu s pílí při realizaci a vyhodnocování experimentů. Student pracoval samostatně a systematicky. Po stylistické ani formální stránce nemám k práci zásadnějších připomínek, práci s odbornými zdroji hodnotím kladně. Student splnil zadání své bakalářské práce a jeho bakalářskou práci doporučuji přijmout k obhajobě s hodnocením 90 bodů.
Student Jan Jilčík se ve své práci zabývá testováním vhodných materiálů pro zápornou elektrodu sodno-iontových baterií na bázi uhlíkového materiálu s přídavkem křemíku, resp. SiO2. Práce je rozdělena do několika částí. V úvodní teoretické části je pojednání o elektrochemických článcích obecně se zaměřením na problematiku lithno-iontových systémů a detailním rozborem jednotlivých funkčních částí sodno-iontových systémů. V práci postrádám informace o bezpečném provozním okně, max napětí i teplota se liší pro každý popisovaný elektrodový materiál, chybí zde i hlubší rozbor degradačních jevů u sodných systémů. Druhá, praktická, část diplomové práce je zaměřena na výrobu sady elektrod připravených v různých vstupních poměrech surovin za stejných výrobních podmínek. V textu postrádám informaci na základě které byl zvolen základní uhlíkatý materiál Kuranode type 2 a definovány poměry pro vstupní suroviny. V kapitole 4.1.1. chybí informace o množství použitého křemíku při přípravě elektrodového materiálu uhlík/křemík. Navíc uvedené množství uhlíku v elektrodách bez křemíku/s křemíkem (400/240mg) neodpovídá dříve uvedenému poměru 80/60. Chybí informace kde byl pořízen obraz pomocí HRTEM, pokud byl převzat pak chybí odkaz. Součástí praktické části byla elektrochemická charakterizace výsledných materiálů a zjištění jejich základních provozních parametrů v elektrochemických celách. Cením si snahy studenta o vysvětlení naměřených CV závislostí, nicméně je použita nesprávná terminologie a práci by prospělo porovnání s publikovanými vědeckými zdroji. Vlastní práce bohužel působí po stránce stylistické i odborné špatným dojmem. Převzaté obrázky (např. 3.5., 3.6.) jsou neostré s viditelným rastrem, což v dnešní době snižuje kvalitu práce. V grafech je nejednotnost v nastavených jednotkách os - špatná porovnatelnost výsledků (obr 4.26, 4.29), nevhodná volba barevného rozlišení průběhů cyklických voltametrií (obr. 4.30, 4.36, 4.39 atd). Dále kvalitu práce snižují stylistické nedostatky a především špatný překlad z AJ literatury, který nerespektuje zažité názvosloví v elektrochemii, uvádím pouze nejviditelnější: …dojde k tepelnému úniku nazývanému ventilování plamenem Li-ion baterie měly daleko vynikající výsledky z pohledu výkonu …při nabíjení jsou sodíkové ionty odstraněny z materiálu katody a zapuštěny do materiálu anody prostřednictvím elektrolytu, Materiály … mají lepší životnost cyklu a vyšší stabilitu vzduchu Materiály pruského modrého typu Nejpoužívanější elektrochemická technika GCPL je přeložena do češtiny jako „Galvanostatický náboj-výboj“ Přes výše zmíněné připomínky zadání diplomové práce bylo splněno. Student prokázal orientaci v dané problematice. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem doporučuji projekt k obhajobě.
eVSKP id 159651