STRAKOŠ, L. Odezva biologických signálu na akustickou a optickou stimulaci [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Ve své práci student sledoval vliv prezentovaných podmětů (emocionálně zabarvené obrázky) na vybrané biologické signály (EDA, HRV, EMG, EOG). Podměty student vybral na základě citované literatury a doplnil je podměty, dle svého výběru (jednoduché symboly a změna barev). Cílem bylo zjistit vliv jednoduchých změn v prezentované scéně na odezvu signálu. Podměty byly doplněné o synchronizaci v redundantním audio-kanálu. Během prezentace byla zároveň měřena odezva na stimulační audio-impulz (úlekový mechanismus). Pro všechny podměty bylo provedeno také vyhodnocení pomocí dvou dotazníků. Student při vypracování experimentu i práce postupoval logicky a efektivně. Během zpracování výsledků projevil velkou iniciativu. Student zpracoval některé části práce (například vzájemné srovnání dotazníků) nad rámec zadání. Práce je uspořádána přehledně a věcně. Student zpracoval více výsledků, než je v práci prezentováno a vybral pouze část. Bohužel v práci nejsou zmíněny dílčí závěry (vliv barevného palety, hodnocení barev a symbolů). Také některé další výsledky mohly být prezentovány lépe (například změna HRV a EDA současně s podměty). Oceňuji množství kvalitní literatury, které student zpracoval. V hodnocení zohledňuji také náročnost zadání a množství zpracovaných výsledků.
Pan Libor Strakoš se měl za úkol ve své bakalářské práci zabývat odezvou biologického signálu na akustickou a optickou stimulaci. Za tím účelem měl jednak udělat literární rešerši z oblasti akustické a optické stimulace. Měl také prozkoumat fungování úlekového mechanismu mechanizmu na uvedené způsoby stimulace. Na základě toho měl navrhnout postup při měření těchto odezev, navržené postupy realizovat a otestovat na dobrovolnících a získaná data vyhodnotit. V úvodu své práce se především zabýval akustickou a optickou stimulací jako takovou a to s cílem, jakým způsobem tuto stimulaci provádět, aby ji bylo možno následně použít pro experimenty v rámci své bakalářské práce. Z hlediska snímání odezvy na uvedené stimuly se pak zabýval elektrodermální aktivitou, variabilitou srdečního rytmu a fotopletysmografií. Stejně tak rozebral úlekový mechanismus a jeho vztah k biologickým signálům. Pro vlastní snímání signálů použil studentskou verzi systému BIOPAC, kterou má náš ústav k dispozici. Vyřešil také otázku synchronizace podnětů se snímáním. Bez toho by totiž nebylo možno tyto experimenty provádět. Předložená bakalářská práce má v celku logickou strukturu. Je doplněna řadou obrázků, které usnadňují orientaci v textu. Seznam použité literatury je relativně obsáhlý. K předložené bakalářské práci mám tyto připomínky: 1. Vzájemný vztah synchronizačního signálu a vlastního podnětu mohl být rozebrán trochu podrobněji. 2. I když je v práci uvedena řada pramenů poskytujících informace o optických a akustických podnětech bylo vhodné uvést, na základě čeho se autor práce rozhodl vybrat podněty, které pak použil k experimentů. Závěr Předložená bakalářská práce splňuje zadání. Má v celku logickou strukturu a věcně psaný text. Proto ji doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 65431