MAŠLÁŇ, V. Porozumění videozáznamům badmintonu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta informačních technologií. 2023.
Zadání patří mezi obtížnější. Dosažené výsledky nejsou úžasné a nepodařilo se dosáhnout takového řešení, které by bylo produkčně nasaditelné. Nicméně řešitel při práci nastudoval množství odborných zdrojů a mnohému se naučil.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Informace k zadání | Zadání patří mezi obtížná - jedná se o práci výzkumného charakteru. Řešiteli se podařilo proniknout do problematiky strojového učení pro počítačové vidění a experimentoval s různými technikami a nástroji. Dosažené výsledky nejsou převratné a nepodařilo se ani dosáhnout řešení použitelného nějakým praktickým způsobem, řešitel přesto vyvinul značné úsilí a mnohému se při řešení zadání naučil. | ||
| Práce s literaturou | Řešitel musel prostudovat množství odbornýcb textů i návody k použitým nástrojům a knihovnám. Studijně byla tato práce náročnější, než je obvyklé. | ||
| Aktivita během řešení, konzultace, komunikace | Řešitel pracoval rovnoměrně po celou dobu řešení. Pokroky mohly být i rychlejší. | ||
| Aktivita při dokončování | Práce byla dokončena včas a konzultována. | ||
| Publikační činnost, ocenění | N/A |
Student přistoupil poměrně svědomitě k náročnější úloze, která nemá jasné řešení. Připravil vhodná data, vyzkoušel zajímavé postupy, použil rozumný protokol vyhodnocení a dosáhl pravděpodobně dobrých výsledků. Text práce má ale značné nedostatky. Logická struktura práce a návaznost textu je velmi problematická. Problematické jsou také chybějící odkazy na zdroje. Experimentů mohlo být více a měla být lepší prezentace výsledků.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Náročnost zadání | Téma nemá jasně daná publikovaná řešení a vyžaduje kreativní přístup. Zároveň zadání vede na systém kombinující několik prvků počítačového vidění a strojového učení. | ||
| Rozsah splnění požadavků zadání | Text zadání sice obsahuje zmínku o "shlukování snímků", které student neřešil, ale já to nepovažuji za nedostatek. | ||
| Rozsah technické zprávy | |||
| Prezentační úroveň technické zprávy | 62 | Práci sice čtenář pochopí, ale musí k tomu vynakládat více energie, než by bylo potřeba. Obecně je text často heslovitý bez jasného logického propojení a často bez jasného propojení na vypracované řešení. Citelně mi chyběla jasná definice úlohy, odpovídající tomu, tak jak student zadání uchopil, a také jasný a kompletní přehled celého systému spolu se shrnujícím schématem. Jako konkrétní nedostatky vnímám: Kapitoly většinou začínají rovnou nadpisem podkapitoly bez jakéhokoliv úvodu a nadhledu. U takto obecného zadání bych ocenil v úvodu přesnou definici úlohy, odpovídající tomu, jak student zadání uchopil. Také by úvod měl obsahovat shrnutí samotného řešení a přínosu práce. Kapitola 2 obsahuje velmi obecné informace, které se vesměs netýkají přímo této práce. Kapitola 3 na několika místech obsahuje velmi základní informace, které by mohl čtenář už znát (3.1 - základy neuronových sítí), a navíc často není z textu jasná spojitost s tématem práce (3.2 Grafové konvoluční neuronové sítě). V částech, kde je spojitost s tématem práce jasná, text tyto spojitosti explicitně neuvádí. Struktura této kapitoly měla být jiná. Měla jí předcházet definice tématu práce. Kapitola 4 je čistě heslovitá rozdělená podle zdrojových článků bez jakéhokoliv nadhledu a shrnutí. Kapitola 5 - Pořád mi chybí jasná definice úlohy. Čtenář si sice úlohu odvodí z popisu anotací datasetu, ale to nepovažuji za ideální. Také bych ocenil přesnější popis celého systému ideálně se schématem shrnujícím všechny jeho kroky a součásti. Kapitolka "5.3 Experimenty" překvapivě popisuje metody, které student použil. Výsledky experimentů jsou prezenotovány v naprosto nepřehledných tabulkách. Kapitolka 5.7 popisuje možná budoucí rozšíření práce. To může být odstavcem v závěru, ale ne jako celá sekce. Kapitolka 6.1 jen heslovitě popisuje použité knihovny bez jakékoliv zmínky, jak je student využil. U rovnice 3.5 chybí její vysvětlení a význam použitých symbolů. | |
| Formální úprava technické zprávy | 73 | Po jazykové stránce je práce v pořádku, jen student používá nevhodně pasiv. Typografická stránka práce obsahuje některé citelné nedostatky. Konkrétně bych zmínil následující: Student používá formulace jako "... bylo vyzkoušeno ...", což mě vždy nutí k zamyšlení, kdo to teda zkoušel. Přál bych si, aby studenti takto čtenáře nemátli. Práce obsahuje příliš mnoho nadpisů, které se chovájí spíše jako odrážkový seznam (např. strana 9). Mezi nadpisy někdy není žádný text. Obrázky v práci jsou rastrové a často v nízké kvalitě. To platí i pro bloková schémata a podobně. | |
| Práce s literaturou | 65 | Práce se celkově odkazuje na 29 zdrojů, mezi kterými jsou kvalitní a relevantní články. Student se dostatečně orientuje v tématu a chápe použité metody. V kapitole 2, a hlavně v kapitole 3, znatelně chybí odkazy na zdroje. V tomto rozsahu by k tomuto nemělo docházet. | |
| Realizační výstup | 81 | Student zadání řešil většinou vhodným způsobem, na vhodných datových sadách a řešení smysluplně vyhodnotil. Dokonce vhodně vyčlenil několik celých her pro testování systému. O některých volbách by se sice dalo polemizovat (např. vstupy a struktura grafu u GCN, ale celkově student vyzkoušel zajímavé přístupy k úloze, která nemá jasné řešení. Dokonce si i upravoval a anotoval datovou sadu. Výsledky asi nejsou špatné, ale je problematické je srovnat s jinými výsledky. Navíc vytvořil webovou demonstrační aplikaci. Experimentů ale mohlo být více - hlavně vzhledem k tomu, že samotná detekce úderů už pracuje jen s kostrami hráčů, takže použité neuronové sítě jsou výpočetně nenáročné. | |
| Využitelnost výsledků | Práce poskytuje několik zajímavých myšlenek a poznatků a bylo by možné na ni navázat. Zdrojové kódy jsou lehce chaotické, z velké části nejspíš protože student využíval Jupyter notebooky. |
eVSKP id 146531