ŠPATENKA, V. Širokopásmové planární antény [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2012.
Tématem diplomové práce byl návrh širokopásmové planární antény. V první části práce se student zabýval metodami pro rozšíření pásma klasické planární flíčkové antény. Student prostudoval jak možnosti napájení, tak i možnosti zavedení rozdílných tvarů zářičů pro rozšíření pásma. Na základě poznatků student navrhl anténní element napájený L sondou. Pro zvětšení zisku student implementoval anténní element do řady 2x2, pro kterou navrhl vhodnou napájecí síť. Anténní řadu optimalizoval a vyrobil. Nad rámec zadání student implementoval anténní element do řady 4x4 a 8x8 s rovnoměrným a nerovnoměrným amplitudovým rozložením. Tyto antény již z časových důvodů nevyrobil. Požadované úkoly student bezezbytku splnil. Student pracoval samostatně a se zájmem o řešenou problematiku. Z hlediska formálního zpracování je projekt sepsán srozumitelnou formou s malým počtem chyb.
Předložená diplomová práce zabývající se širokopásmovými planárními anténami má přiměřený rozsah a jednotlivé kapitoly na sebe navazují v logickém sledu. V úvodu práce se diplomant stručně věnuje teoretickému úvodu do planárních antén, jejich vlastnostem, způsobu napájení a následně technikám rozšíření jejich pracovního pásma. V páté kapitole jsou uvedeny modely vybraných flíčkových antén napájených pomocí L-sondy a je sledován vliv jednotlivých konstrukčních parametrů antén na kvalitu a šířku pásma přizpůsobení. Obr. 5.2 – 5.4 by bylo vhodné doplnit kóty optimalizovaných parametrů. Šestá a sedmá kapitola pojednává o návrhu výkonového děliče a následně napájecí síti pro anténní řadu 2x2. Diplomant zde srovnává využití Wilkinsonova a T děliče pro napájecí síť. Osmá kapitola obsahuje optimalizaci navržené anténní řady 2x2 s ohledem na přizpůsobení a následně změřené vlastnosti vyrobené 2x2x anténní řady. K tomu mám několik poznámek: - Celá řada optimalizovaných parametrů má zásadní vliv na vyzařovací charakteristiku a z DP není zřejmé, zda to bylo bráno na vědomí. Byly tyto vlivy zahrnuty v optimalizaci? - Změřené impedanční parametry anténní řady se dle obr. 8.7. poměrně dobře shodují se simulací. Není však zřejmé s jakou simulací. Činitel odrazu optimalizované antény z obr. 8.3 má zcela odlišný průběh i šířku pásma než ten uvedený na obr. 8.7. Který je ten správný? - A nakonec diplomant uvádí, že 8 dB rozdíl mezi změřenými a simulovanými vyzařovacími charakteristikami může být způsoben chybou měření. Mám tomu rozumět tak, že všechna měření vyzařovacích charakteristik mohou mít chybu až 8 dB? Ve zbývající části osmé kapitoly uvádí diplomant nad rámec zadání výsledky simulací rovnoměrného a nerovnoměrného rozložení amplitud na anténní řadě 4x4 a jejich srovnání s ohledem na potlačení bočních laloků. V závěru kapitoly je ještě pro srovnání doplněna simulace anténní řady 8x8. Diplomová práce Vojtěcha Špatenky působí celkově vyváženým dojmem, příjemně se čte a je úhledná s minimem překlepů a gramatických chyb. Je patrné, že diplomant se zadanému úkolu věnoval svědomitě a odvedl obrovský kus velmi kvalitní práce.
eVSKP id 52369