Posudky závěrečné kvalifikační práce

Ivana Križanovská svůj majer umísťuje do těžiště řešeného území na pomyslný průsečík sklepní ulice a krajinné osy historické bažantnice. Kompoziční schéma výsečí koncentrických kružnic umožňuje autorce nápaditým způsobem reagovat na specifickou terénní situaci a ve výsledném řešení nabízí kaskádu subtilních hmot, přirozeně vrůstající do stávajících prostorových i provozních vazeb. Vzájemná řazení jednotlivých vjemů nevšedním způsobem pokrývá rozsah otevřené krajiny i individuální zkušenost vinného sklepa.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Přístup studenta ke zpracování			Tvůrčí se zájmem

Posudek oponenta

Kristek, Jan

I přes četné výhrady studie splňuje požadavky na bakalářkou práci a doporučuji ji k obhajobě.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Slovní hodnocení
Provozní řešení	D	Provozní řešení je podřízeno obloukové formě, která vychází ze segmentů kruhu. Byť je základní rozvrh půdorysů značně formální, na první pohled se zdá být relativně funkční. V dokumentaci bohužel zcela chybí absolutní výškové kóty a proto je obtížné (i vzhledem k tomu, že autorka zjevně pracuje se svažitostí terénu) funkčnost a napojení jednotlivých provozů zhodnotit. Autorka i přes mé upozornění informace o výškách nedodala. Zcela namátkou: Rampa spojující objekt A (výrobu) a objekt B (degustaci) v jihozápadní části celku by musela mít spád okolo 22%. Musím přitom vycházet z ústního tvrzení autorky, že úroveň podlahy objektu B je jeden metr nad úrovní podlahy objektu A. V objektu C (ubytování), v mezipatře považuji světlou výšku 1,9 m u novostavby za vskutku minimalistickou. Ve všech objektech chybí úklidové a technické místnosti. Obecně bych doporučoval zařadit do programu také další skladovací prostory, které by byly zcela jistě využity.
Technicko konstrukční řešení	C	Technicko-konstrukční řešení je akceptovatelné. Sloupy v objektu B – v degustaci – jsou zbytečně naddimenzované a dle mého názoru i špatně rozmístěné. Sloupy o průměru 300 mm s rozestupy od 2 do 3 metrů jsou umístěny uprostřed dispozice a komplikují provoz i prostorovou flexibilitu. Vzhledem k celkově malým dimenzím objektu by mohly být zcela jistě rozmístěny lépe a úsporněji.
Urbanistické řešení	A	Autorka umisťuje veškeré výrobní i ubytovací provozy do souboru tří objektů na severovýchodě pozemku asi 300 m od zamýšleného bydlení majitelů. Zda by toto řešení klientům vyhovovalo, je otázkou spíše na ně. Z hlediska komunikačního napojení a obsluhy nemám proti tomuto řešení námitek. Zbylou plochu pozemku autorka neřeší ani v textové ani ve výkresové dokumentaci. Vzhledem k zadání, které bylo definováno jako „strategie obnovy ve vztahu areál – sídlo a sídlo – krajina“, bych grafické a hlavně architektonicko-krajinářské řešení takto rozsáhlého pozemku očekával.
Architektonické řešení	C	Celé řešení podřizuje autorka kruhové formě, která je značně spekulativní a obhajitelná pouze na základě osobních preferencí. Od takto silné formy bych očekával také silné koncepční zdůvodnění. Objekt je, co do výhledů (nepočítaje ubytování), naprosto do sebe uzavřený a to i v návštěvnické části. V kontextu okolní krajiny mám pochybnosti i o tom, zda je nutné a vhodné simulovat atmosféru “podzemního sklepa” v místnostech 1.11 – 1.17. I v případě, že na tento argument přistoupíme, stále z těchto sklepů vystupujeme přímo “do zdi” a nikoliv do krajiny – proč? Také degustační objekt B je s úpornou snahou důsledně odříznut od výhledů. Tam, kde by výhled mohl být, je přidána samostatná zeď – proč? Pokud je toto konceptem, tak mu zcela nerozumím a autorka bohužel nenabízí žádný klíč, jak jej číst.
Formální úroveň	E	Na první pohled je grafická úroveň dobrá. V dokumentaci ale chybí absolutní výškové kóty. Každý je objekt je zobrazen zvlášť se svou vlastní “nulou” v úrovni podlahy. Relace výšek jednotlivých objektů mi proto zůstává skryta a je těžké celý projekt komplexně zhodnotit. Autorka na tento nedostatek byla upozorněna a přesto potřebné informace nedodala.

Posudky

Posudek vedoucího

Mléčka, Jan

Posudek oponenta

Kristek, Jan

Otázky