MOCHAROVÁ, Z. Charakterizace optických a energetických vlastností fotovoltaických článků [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Úkolem studentky v diplomové práci, zadané ústavem elektrotechnologie FEKT VUT v Brně, bylo prostudovat metody vhodné pro testování vlastností fotovoltaických článků na měřicím systému Zahner CIMPS. Toto měřicí zařízení bylo na pracoviště nově dodáno na sklonku minulého roku a umožňuje testování elektrochemických, fotoelektrických i fotoelektrochemických systémů pomocí celé řady metod, jak statických tak dynamických. Je tedy velmi důležité seznámit se s možnostmi systému a naučit se jej využívat v maximálně možné míře. Studentka se tohoto těžkého úkolu zhostila velmi zodpovědně a s příkladným pracovním nasazením. K práci přistupovala samostatně a s velkým osobním zaujetím. Často využívala možnosti konzultací jak s vedoucím práce, tak i s hostujícím prof. RNDr. Petrem Vanýskem, CSc. Na tyto konzultace chodila vždy dobře připravena a s konkrétními dotazy. Iniciativně se postavila k realizaci funkčního vzorku potřebného k uchycení jejích vlastních vzorků. Zde aktivně využila znalostní, které získala v předchozích laboratorních kursech. Proměřila několik vzorků různých fotovolatických článků, monokrystalického křemíku, polykrystalického křemíku a organických článků, a především popsala způsob nastavení jednotlivých měřicích metod. To je velmi důležité pro další práce na zmiňovaném měřicím zařízení. Přestože se nepodařilo naplnit některé představy o využité některých měřicích metod, není to chybou studentky, ale je to dáno omezením systému Zahner. Překonání těchto omezení může být námětem pro další diplomové práce. Úroveň předložené práce je jak po stránce jazykové, tak po stránce obsahové, dobrá a v porovnání s mnohými, nadprůmerná. Bylo provedeno velké množství experimentů. Získané výsledky a zkušenosti budou využívat studenti dalších ročníků, kteří budou v této práci pokračovat. Práci doporučuji k obhajobě.
Bc. Zuzana Mocharová vypracovala diplomovou práci na téma Charakterizace optických a energetických vlastností fotovoltaických článků. Práce je přehledně rozdělena na teoretickou část a část experimentální. Teoretická část je zaměřena na komerčně dostupné i aktuálně vyvíjené fotovoltaické články různých generací, přičemž jsou diskutovány zejména z materiálového pohledu. Dále autorka představuje použité analytické metody, které v experimentální části práce použila pro jejich charakterizaci. Experimentální část práce je zaměřena na srovnání 6 vzorků FV článků z hlediska jejich volt-ampérové charakteristiky, proudové odezvy v závislosti na intenzitě záření a následně pak jsou prováděna dynamická měření a měření extrakce náboje s cílem posoudit a porovnat generačně-rekombinační procesy probíhající uvnitř jednotlivých typů FV článků. V závěrečné části jsou články proměřeny z hlediska jejich odezvy v širokém spektru vlnových délek dopadajícího záření a je provedeno rozsáhlé závěrečné souhrnné zhodnocení. Po formální stránce práce obsahuje množství překlepů či špatných formulací (str. 24 – Imaginární část představuje elektrochemie, str. 25 – spektrskopii, Bodeův, absolutní hodnota se nanáší, str. 36 – CIPMS atd.). Za nadbytečné považuji dvojité označení grafů, kdy část názvu v titulku grafu se objevuje také jako nadpis v oblasti grafu (např. graf 2.24). Z hlediska použité literatury musím ocenit její množství a kvalitu uvedených zdrojů, méně tak už fakt, že zdroje nejsou citovány dle pořadí uvedeného v seznamu literatury. Po odstranění těchto nedostatků by práce působila profesionálním dojmem. Z obsahové stránky se nelze nezamyslet nad nezbytnou přítomností podkapitol 1.3.2.1 a 1.3.2.2 v teoretické části, kdy dochází k popisu metod absorpční a emisní spektroskopie, které se nijak neváží k zaměření předkládané práce. Další nedostatek je patrný v kapitole 2.5.2, kde není z popisu experimentu zcela jasné, jak probíhalo měření a proč některé křivky dosahují při nulovém osvětlení kladných proudů (v Grafu 2.15). Není zde zřejmé, zda se jedná o špatnou interpretaci přístroje, kdy software matematicky pouze upravuje naměřené hodnoty vůči rovnovážnému stavu při nenulovém osvitu, či zda je jedná o následek potenciálového „předepnutí“ měřeného článku. Při provádění dynamických měření mám obavy ohledně nastavení hodnoty vložené amplitudy měřícího signálu 500 mV, která je dle mého názoru zbytečně velká, s čímž nakonec souhlasí i autorka („není však na škodu držet se doporučené hodnoty amplitudy“ – tzn. 5-10 mV), avšak nakonec uvedenou amplitudu stejně použije. Poslední připomínku mám k protichůdnému tvrzení na str. 68, kdy autorka píše že „křemík vykazuje maximální účinnost při osvícení červeným světlem“, aby o několik řádků dále napsala „křemíkové články mají maximum spíše v oblasti ultrafialového záření“. Mimo uvedené, práce působí uceleným dojmem a oceňuji zejména rozsáhlejší diskuze naměřených výsledků, které jsou kriticky hodnoceny také s ohledem na limity a případné nedostatky měřícího zařízení - jako je tomu např. v kapitole 2.5.1. Z toho je zřejmé, že autorka je schopná nad prováděnými experimenty přemýšlet a nechybí jí nezbytný nadhled nad použitým zařízením. Autorka svou prací přinesla řadu zajímavých poznatků jak z hlediska získaných výsledků jako takových tak z hlediska poznatků o používaném měřícím systému, na kterém došlo v průběhu práce ke zprovoznění a odladění množství nových měřících metod. S ohledem na výše uvedené a s přihlédnutím k formálním a obsahovým nedostatkům doporučuji práci k obhajobě a hodnotím známkou B.
eVSKP id 85738