BOŠEĽOVÁ, M. Využití termické analýzy při studiu denaturace proteinů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2017.
Miriam Bošeľová se ve své bakalářské práci zhostila úkolu optimalizovat kalorimetrické techniky, které jsou k dispozici na jejím školícím pracovišti, za účelem studia denaturace proteinů. Tento úkol nebyl nikterak jednoduchý, protože dostupná instrumentace není pro podobné účely primárně určená. Studentka se ovšem svého zadání zhostila na výbornou. Na základě provedené literární rešerše se dobře seznámila s principy a specifiky použitých metod a přispěla k návrhu experimentální náplně práce, která systematicky mapuje vliv měřících parametrů na kvalitu dosažených výsledků. Věřím, že její prací byl položen kvalitní metodický základ pro další experimentální studium denaturace proteinů v rámci komplexního výzkumu biopolymerů na CMV. Předloženou bakalářskou práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji stupněm „Výborně (A)“.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Kvalita zpracování výsledků | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | B | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | A | ||
| Využití poznatků z literatury | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Splnění požadavků zadání | A |
Bakalářská práce se věnuje využití některých technik termické analýzy ke studiu tepelné stability (přesněji denaturace vyvolané zvýšenou teplotou) bílkovin. Konkrétně byl vybrán lysosym jako reprezentativní zástupce této skupiny biopolymerů. Práce má předepsanou strukturu. Po krátkém úvodu autorka shrnuje základní teoretické poznatky o bílkovinách a metodách termické analýzy.Na úrovni bakalářské je tato poznatková základna adekvátní a studentka zřejmě zvládla pochopit i složitější termoanalytické techniky. Kapitola věnovaná současnému stavu poznání má asi tři stránky, ale obsahuje hutné informace a opět je na úrovni bakalářské dostačující k rozvoji vlastních experimentálních činností. Výsledky pochopitelně popisují autorčinu snahu aplikovat vybrané termoanalytické metody ke studiu lysosymu. Vyzdvihnout je třeba její úsilí o sledování vlivu podmínek nastavení na změřená data, o nalezení nejvhodnějších podmínek měření pro daný úkol a o srovnání výstupů příbuzných, ale různých technik. Autorka tak hlouběji prozkoumala užší úsek zadané problematiky a připravila pole pro další zkoumání, které může být zaměřeno již více na samotné bílkoviny než na instrumentální techniky. Po formální stránce je práce v pořádku, případně překlepy ve slovenštině si netroufám ani hledat, ani komentovat. Kritické poznámky jsou zejména odborného rázu. Rovnice (1) na str. neudává Gibbsovu energii - ta je definována jinak, uvedená rovnice se navíc týká jen její změny za určitých podmínek. Nevím, nevím, jestli je možné jednoduše tvrdit, že množství uvolněného tepla je úměrné množství elektrické energie spotřebované na zahřátí něčeho (str. 12). Tohle by chtělo vysvětli lépe. První symbol na pravé straně rovnice (2) je nejasný, jde o součin? Informace o použitém preparátu lysosymu (str. 21) jsou velmi strohé, od výrobce je snad dostupno více údajů. Popisky, třeba obr. 7, by mohly být informativnější (výsledek jakého měření a čeho?); u obr. 18 čtenář neví, co znamenají jednotlivé čáry. Slovenština možná tak nebojuje proti zbytečným anglikanismům, ale onset je prostě náběh a endset konec (píku). Další poznámky jsou obsaženy v otázkách k obhajobě. Práce jako celek splnila zadání, odpovídá obecným požadavkům a doporučuji ji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | B | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Využití literatury a její citace | A | ||
| Úroveň jazykového zpracování | A | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A |
eVSKP id 99764