ČUS, S. Analýza plánovatelnosti úloh reálného času s ohledem na nejistotu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta informačních technologií. 2024.
S odhlédnutím od spíše průměrné aktivity studenta během řešení a dokončování činností souvisejících se zadáním i se zpracováním technické zprávy a s přihlédnutím k nadprůměrně kvalitnímu řešení daného, obtížnějšího, tématu navrhuji ohodnotit práci studenta a její výsledek stupněm B .
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Informace k zadání | Problematiku řešenou v předložené práci považuji za obtížnější , jelikož vyžadovala zorientovat se v oblastech (mj. systémů reálného času, plánovatelnosti úloh reálného času a nejistot, analýzou modelů pomocí SMC) nad rámec vědomostí, dovedností a praktických zkušeností z předmětů běžného bakalářského studia. Za stěžejní považuji body 5 a 6 zadání - vzhledem k jejich jednoduššímu, ale přijatelnému, zpracování považuji zadání za splněné . | ||
| Práce s literaturou | Student prokázal schopnost samostatně využívat vedoucím doporučené i vlastním úsilím nalezené informační zdroje související s řešeným tématem, mj. orientovat se v nich, čerpat z nich a vhodně využívat informace v nich obsažené k řešení daného tématu. | ||
| Aktivita během řešení, konzultace, komunikace | Dané téma začal student zpracovávat včas , řešení průběžně konzultoval a informoval o dílčích problémech a jejich překonání, pokrocích i dalším směřování řešení projektu. Student pracoval samostatně , na konzultace byl vždy velmi dobře připraven . | ||
| Aktivita při dokončování | Výsledek práce studenta (tj. realizační výstup a technická zpráva) mi byl předkládán ke konzultacím s mírným zpožděním , cca od března, a spíše sporadicky ; jeho konečná podoba mi však byla předložena v předstihu , umožňujícím mi připomínkovat ji před odevzdáním - mé stěžejní připomínky byly do konečné podoby zahrnuty . | ||
| Publikační činnost, ocenění | - |
S ohledem na výše uvedené skutečnosti navrhuji souhrnné hodnocení stupněm C - dobře , 70 bodů .
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Náročnost zadání | Obtížnost zadání bych označil za mírně vyšší oproti běžnému stavu. Vliv na tuto skutečnost má především nutnost detailního seznámení se s principy statistického ověřování modelů a následně promítnutí těchto poznatků do přístupu k analýze systémů či úloh reálného času. | ||
| Rozsah splnění požadavků zadání | Domnívám se, že požadavky stanovené jednotlivými body zadání byly po formální stránce naplněny. Určitou připomínku lze však vznést k tomu, že v sekcích 5.1 a 5.2, které se zabývají specifikací experimentů a jejich vyhodnocením, se čtenář o konkrétních typech reflektovaných nejistot (viz požadavky v 6. bodě zadání) kromě zmínky o sporadických úlohách prakticky nic nedozví. | ||
| Rozsah technické zprávy | |||
| Prezentační úroveň technické zprávy | 70 | Technická zpráva je rozdělena do celkem 6 kapitol, které jsou uspořádány v logickém sledu. Srozumitelnost pro čtenáře je na dobré úrovni. Rozsah rešeršní či teoreticky zaměřené části převažuje, i když nijak zásadně, nad prostorem věnovaným diskusi vlastního řešení a zhodnocení dosažehých výsledků. Tento fakt je způsoben především dle mého názoru přílišnou pozorností věnovanou detailnímu popisu systému UPPAAL v sekci 3.1.4. V kapitole 5.2 popisující sady úloh se autor často odkazuje na informační zdroje, nicméně bylo by lepší se o parametrech jednotlivých úloh zmínit rovnou v jim věnovaným sekcích. V neposlední řadě pak oceňuji přehledný manuál na zprovoznění vzniknuvšího řešení v prosředí UPPAAL. | |
| Formální úprava technické zprávy | 75 | Po jazykové stránce jsem nenarazil na nějaké zásadní prohřešky. Ostatní připomínky shrnuji níže: občas lze v technické zprávě narazit na obrázky, na které není z textu odkazováno, např. 2.10 či 2.11 přehlednost obsahu je zbytečně snížena zobrazení podkapitol ve třetí úrovni číslování, kdy tyto není třeba do obsahu dávat, pokud jsou ostatní sekce rozumně pojmenovány použití značení kapitol ve třetí úrovni je samozřejmě mnohdy účelné, nicméně v případě posuzované technické zprávy považuji zvolený přístup v tomto směru za lehce chaotický | |
| Práce s literaturou | 75 | Výběr informačních pramenů a způsob jejich využití při zpracování tohoto projektu bych označil za adekvátní svému účelu. Nicméně v souvislosti s kapitolou 3.1.1 bych očekával, že se v přehledu objeví i nějaké reference specificky zaměřené právě na statistické ověřování modelů. | |
| Realizační výstup | 70 | Realizační výstup zahrnuje modely implementované v prostředí UPPAAL a Cheddar. Oba dva soubory mají podobu kombinace kódu v jazyce C a XML formátu. Komentáře v nich přítomné bych označil za poměrně střídmé, avšak postačující. V zásadě se jedná o implementaci existujících teoretických konceptů, která je dle prezentovaných výsledků získaných na sadě úloh plně funkční v rozsahu požadavků daných zadáním. Nejedná se však o žádný inovativní počin. | |
| Využitelnost výsledků | Tento realizační výstup by mohl být bez problémů využitelný pro podporu výuky ve specializovaných kurzech či další, teoreticky zaměřený výzkum. Pro reálné nasazení ve spojitosti s moderními vestavěnými systémy zde moc příležitostí nespatřuji. |
eVSKP id 150944