MRKVA, P. Vliv účinků poruchového proudu na zvěř v okolí zemnících soustav [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2025.
Cíl práce navazuje na praktický problém, kdy jsou známy případy úhynu zvířat v blízkosti zařízení elektrizační soustavy. Práce tak dokumentuje možný způsob vyhodnocení míry nebezpeční pro zvířata od poruch v těchto soustavách. Je vhodné zmínit, že pro řešenou problematikou v současnosti není definována žádná metodika. Nicméně z hlediska fyziologie a principu vzniklých nebezpečí, je vyhodnocení provedeno obdobně jako pro člověka. Student tak bakalářskou práci rozdělil na několik částí věnujícím se postupně různým nezbytným krokům pro vyhodnocení. V První části práce tak student stručně popisuje způsob vyhodnocen nebezpečí úrazu elektrickým proudem pro člověka. Následně student provedl rešerši účinků proudů na zvířata a byly stanoveny základní hodnoty nezbytné pro provedení vyhodnocení. Další část se pak věnuje modelování několika zemničů a výpočtu jejich rozložení potenciálu pro stanovení hodnot krokových napětí. Student při zpracování zvolil několik typových uspořádání zemničů, pro které byly výpočty stanoveny bezpečné oblasti (tj. jak daleko lze očekávat, že zvíře nepodlehne úrazu elektrickým proudem od daného uzemněného zařízení při poruše). Výsledkem práce je pak porovnání a vyhodnocení různých variant zemničů a jejich vhodnosti nebo nevhodnosti pro chránění zvířat. Jak již bylo zmíněno, současná legislativa ani technické normy nedefinují přesný postup jak vyhodnocení provádět. Práce tak představuje určitý koncept metodiky vyhodnocování společně s vypočtenými výsledky pro několik vybraných případů. Výsledky práce pak můžou posloužit jako orientační, či jako podklad pro řešení problémů v dané problematice. Zvolený způsob studentem lze považovat za korektní s ohledem na současnou úroveň poznání a dokumentovaných úrovní odolností zvířat. Z hlediska modelovaných případů by pak mohla být otázka, zda student nemohl vyzkoušet či diskutovat i jiné varianty (tj. například doplnění méně vodivé vrstvy v okolí zemniče aj.) pro stanovení doporučení omezení daného rizika. Nicméně v práci je diskutováno poměrně větší množství variant a tedy provedené vyhodnocení řešeného rizika lze považovat za vyhovující. Z hlediska studentovy aktivity v průběhu řešení bakalářské práce lze konstatovat, že k řešení přistupoval aktivně a postup práce v průběhu jejího řešení pravidelně konzultoval. Text práce je napsán vcelku čtivě s menším množstvím gramatických a pravopisných chyb, či chyb terminologických uvedených níže. Práce je celkově na dobré úrovni a proto ji navrhuji hodnotit stupněm A 91 bodů. - V anglickém abstraktu se vyskytuje spojení „safety of game movement“, správně by mělo být „safety of livestock“. Podobně vertikální tyč se užívá „rod electrod“ namísto „bar“ - Přesnější terminologie – např. spojení „dotykové napětí dokáže snést“ - Přetečené popisky obrázků na další stranu (Obrázek 1.8) - K práci by mohlo být vzneseno několik otázek, například proč byla vrstva povrchové vrstvy půdy modelována jako válec aj.
Předložená bakalářská práce se věnuje problematice citlivosti zvířat na výskyt krokových napětí. Za tímto účelem je proveden jak detailní teoretický rozbor problematiky, tak i reálné simulace rozložení potenciálu na základních typech uzemňovacích soustav. Rozložení potenciálu pro vybrané typy uzemňovacích soustav a modely půdy jsou v práci použity pro analýzu nebezpečnosti krokových napětí na zvířata. Za tímto účelem byly definovány i ochranné vzdálenosti, kde lze předpokládat bezpečí zvířat v blízkosti poruchy. Velice kladně hodnotím kvalitu zpracování práce, kde struktura, detailní popis přispívají k pochopení celé problematiky. K analýze praktické části práce přistoupil autor velmi svědomitě, přičemž věcně popisuje jak okolnosti simulace, tak i analýzu a vyhodnocení výsledků. K práci nemám podstatných výtek. V rámci simulací by bylo vhodné mít i příklad výpočtu i pro vodič spadlý na zem na místo analýzy strojeného zemniče, který byl příčinou jednoho z popisovaných incidentů. Připomínky k práci: Kapitolu 1.4 věnující se člověku považuji za nadbytečnou, jelikož přesahuje zadání práce. Kapitola 1.3.2 u Udot je uvedeno, že je to rozdíl potenciálu živých částí – s tímto nesouhlasím, dotykové napětí je relevantní pouze pro neživé části. Nesouhlasím s tvrzením v kapitole 4.4, že v případě strojeného zemniče má smysl provádět ještě ohraničení bezpečné zóny, naopak toto ohraničení je smysluplné zejména v případě bez strojeného zemniče (zaústění podpěrného bodu bez zemniče).
eVSKP id 168119