CYGONKOVÁ, L. Návrh ocenění podniku [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta podnikatelská. 2014.

Posudek vedoucího

Karas, Michal

Práce má vysoce nadprůměrnou úroveň.

Posudek oponenta

Jiříček, Petr

Diplomová práce se zaměřuje na problematiku tržního oceňování podniku, jež je ovlivněna okolnostmi nedokonalého tržního prostředí v této oblasti. Práce má přehlednou strukturu, vyhovující grafickou i stylistickou úroveň (např. ale před neskloňovanou hodnotou údaje v % není uváděna mezera, neúplné vzorce v tabulce č. 3, str. 32). Rovněž úroveň přesnosti a srozumitelnosti odborného vyjadřování považuji s drobnými výhradami (viz níže) za velmi dobrou. V teoretické části práce (str. 23) by bylo vhodné alespoň stručně ukázat jiný přístup např. k členění metod oceňování podniku (viz např. zmíněné Kislingerové), nejen často zmiňovaného autora Maříka, i když jsem si vědom komplexnosti a složitosti dané problematiky z hlediska jejího teoretického zpracování. Rozsah a kvalitu použitých odborných pramenů považuji celkově za vyhovující a lze ocenit použití citací a poznatků z díla předního odborníka na problematiku tržních odhadů Ašvata Damodarana. Tvrzení autorky o malé vypovídací schopnosti ukazatelů finanční analýzy (str. 28) obsahuje správný postřeh, týkající se zejména právě často preferovaných ukazatelů poměrové analýzy. Proto je vhodné v interpretaci ukazatelů ve vztahu k výroku o finančním zdraví a ve vztahu k ocenění podniku uplatňovat multikriteriální přístup s využitím ostatních metod finanční analýzy a dobrou znalost posuzované firmy. Na str. 30 bych upozornil na častý terminologický problém (uváděný i v části odborné literatury), jehož se autorka dopustila a který muže vyústit často v omyl v interpretaci výsledků analýzy. Při definici krátkodobých cizích zdrojů uvádí při výpočtu běžné likvidity ve vzorci správný pojem „krátkodobý cizí kapitál“ a v textu pak vysvětlení „běžná likvidita ukazuje, kolikrát běžná aktiva pokrývají krátkodobé závazky“. Zde se však posuzují i krátkodobé úvěry, příp. krátkodobé rezervy. Obdobně nelze pro výpočet běžné a pohotové likvidity zahrnovat dlouhodobé pohledávky (viz termín oběžná aktiva). V profesionálním pojetí finanční analýzy je proto nutné pro výpočty uvádět ve vzorcích příslušná čísla řádků z rozvahy či výsledovky. Užití EBIT a EAT v ukazatelích ROE a ROA (str. 32) by mělo být z hlediska jejich výpovědní hodnoty jednotné - rozdíl pro užití je v tom, že např. v mezinárodním srovnání konkurenčních firem v daném odvětví či dceřiných poboček nadnárodní firmy je nutno zohlednit vliv monetární (úrokové sazby) a fiskální politiky (daňové sazby) v různých zemích na tvorbu zisku. Na str. 53 bych upozornil na drobný omyl, jehož se dopustila i autorka ve významu ekvivalence pojmů úroková míra a diskontní míra (ad pojmy diskontování a úročení). Firemní investice nenesou úrok, takže správný zde je pouze pojem diskontní míra jako požadovaná výnosová míra z investovaného kapitálu z pohledu investora (jinak je tomu v oblasti bankovnictví či dluhových cenných papírů), tak jak jej používá autorka v kapitole 1.12.4. Rozdíl mezi oběma pojmy je i patrný z definice vzorce pro WACC, který již adekvátně autorka komentuje na str. 55, nebo i na str. 125. V praktické části se autorka zaměřuje na detailní popis firmy Spojené kartáčovny, a.s., s cílem použít vybrané teoretické metody na stanovení tržní hodnoty firmy. Provádí podrobnou strategickou analýzu, SWOT analýzu a finanční analýzu firmy, kde vhodně aplikuje metody, vymezené v úvodu práce, na údaje z firemních finančních reportů a dalších veřejně dostupných zdrojů. V tabulkách, kde uvádí výsledky horizontální analýzy rozvahy a výsledovky (str. 92, str. 93, str. 95) je obecně vhodné uvádět výchozí absolutní hodnotu údajů v bazickém roce – zde r. 2009, jinak je informace z tabulky neúplná a je nutné pro získání závěru o vývoji ukazatelů v čase vracet se do přílohy, obsahující příslušné výkazy. Při analýze absolutních ukazatelů je nutno komentovat některé neobvyklé položky – např. průběžně vysoký stav dlouhodobých závazků vlivem odloženého daňového závazku (str. 94). Rovněž tvrzení tamtéž, že krátkodobý úvěr podnik přefinancoval dlouhodobým úvěrem, jenž pozitivně

eVSKP id 70243