JOŠŤÁK, M. Experimentální ověření přenosových vlastností bezdrátových technologií IEEE 802.11ac/ad [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Bakalářská práce studenta Mateje Jošťáka se zabývá experimentálním ověřením přenosových vlastností bezdrátových technologií IEEE 802.11ac/ad. V teoretické části student popisuje Internet věcí, na který navazuje popisem Machine-to-Machine komunikace a dále celého standardu IEEE 802.11. V praktické části student vytvořil dvě aplikace pro měření přenosové rychlosti jednotivých standardů a následně změřil přenosové vlastnosti. V teoretické části práce studentovi chybí důležité informace o jednotlivých technologiích (například další frekvence u IEEE 802.11ad) a jejich popis není konzistentní. V praktické části pro měření technologie IEEE 802.11ac byla použita aplikace, o které nemohu s určitostí říci, zda ji student vypracoval sám. Z tohoto důvodu byla na základě domluvy se studentem vytvořena nová aplikace pro měření technologie IEEE 802.11ad. Tato aplikace je nadstavbou pro konzolovou aplikaci Iperf, ke které poskytuje grafické rozhraní. Zde bohužel student nestihl dopracovat část vykreslování grafů, které mělo být jeho důležitým přínosem. I přes tyto nedostatky však student zadání splnil, jelikož ověření technologií provedl. Zde se neztotožňuji s použitou metodikou, kde student mohl ověřit více parametrů a detailněji je popsat. Student po celý semestr komunikoval velice nárazově a často se stávalo, že jsem delší dobu nevěděl, jak pokračuje s prací. Z formálního hlediska práce obsahuje velké množství překlepů a syntaktických chyb. Některé části na sebe správně nenavazují a práce tak působí nekonzistentně a nepřehledně. Na základě hodnocení semestrálního projektu (E / 54), výše zmíněného přístupu studenta a kvality práce hodnotím známkou E / 56 bodů.
Bakalářská práce studenta Matěje Jošťáka zpracovává problematiku bezdrátové komunikace s využitím standardu IEEE 802.11ac a IEEE 802.11ad. Student se v teoretické části práce zaměřuje na popis Internetu věcí a komunikace typu M2M (Machine-to-Machine). Jelikož je práce zaměřena na technologie poskytující přenosové rychlosti v řádech Gbps, zcela v teoretické části postrádám informace o typických scénářích (AR/VR) a požadavcích na přenos dat. Student v kapitole 2.3 zmiňuje „protokoly, standardy a technologie“ vhodné pro M2M komunikaci. Popis je nepřesný (např. chybí pásmo 28GHz) a také nezahrnuje (v případě LPWAN) technologie jako LoRa, LoRaWAN či NB-IoT nebo LTE-M. Třetí kapitola je zaměřena na popis jednotlivých standardů v rámci IEEE 802.11. Zde musím bohužel konstatovat, že popis je nevyvážený, co se týká poskytnutých informací a v některých případech zavádějící např. IEEE 802.11h, kde je uvedeno pouze „spotřeba energie“. V praktické části student provedl ověření dosažitelných přenosových rychlostí pro výše zmíněné bezdrátové technologie. Z výstupů praktické části mám ovšem velmi rozporuplný pocit, jelikož přínos studenta je diskutabilní. Pro měření standardu IEEE 802.11ac byla vytvořena aplikace pro AndroidOS. Student zmiňuje potřebu měření pouze „downlink“ směru, s čímž se v případě M2M komunikace neztotožňuji. Dále mám pochybnosti, zda student zmíněnou aplikaci vyvinul bez cizí pomoci. Následné měření technologie IEEE 802.11ad probíhalo za využití aplikace vytvořené v programovacím jazyce Java respektive Java FX. V tomto případě jedná o grafickou nadstavbu, k již existujícímu nástroji iPerf3. Po formální stránce obsahuje práce celou řadu překlepů, gramatických chyb, typografických nesrovnalostí a celkově působí nekonzistentně. Na základě výše zmíněných informací hodnotím práci stupněm E / 54 bodů.
eVSKP id 101834