SITAŘOVÁ, D. REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. 2009.

Posudek vedoucího

Jura, Pavel

Jasný a přiměřený koncept zásahu do historické struktury areálu a staveb poněkud oslabuje grafická prezentace (2D pohledy). Otázky a náměty k obhajobě: Popište detailní řešení skleněných částí fasády a jejich kotvení.

Posudek oponenta

Suchánek, Radek

Autorka dělí prostor předpolí na dvě části: severní a jižní. V severní části vytváří kompozice vycházející z historické stopy území. V jižní části navrhuje zcela novou prostorovou koncepci, pracující s barokním objektem voliéry. Předpolí Květné zahrady je rozděleno na severní a jižní část vstupními objekty, jež jsou seskupeny kolem Čestného dvora. Severní část předpolí Květné zahrady je tvořena Pomerančovou zahradou, Holandskou zahradou a pavilonem. Jestliže Pomerančová zahrada je jednoznačný rastr citrusů, tak Holandská zahrada pracuje se sofistikovanější kompozicí, jak autorka deklaruje v průvodní zprávě, jež návštěvníky navádí na směr prohlídky. Mezi zahradami je objekt pavilonu sloužící jako kavárna a galerie, který má být dle slov autorky zdí vymezující vlastní zahrady, zároveň má však poskytovat výhled do zahrad. Tento protimluv, který by se dal bezpochyby řešit správnou volbou pláště (např. IKMZ od Herzog & de Meuron) je bohužel umocněn dispozičním řešením objektu, kdy obslužné prostory přiléhají k fasádám. Je škoda, že autorka důsledně nepracovala na vytvoření "pavilonu, který je zároveň zdí i průhledem". Jistě by ji přemýšlení o vyřešení protimluvu přivedlo k obohacujícímu řešení. Takto je objekt poměrně banální. Jižní část předpolí Květné zahrady je řešena objekty zahradnictví, sochařským parkem a voliérou jež jsou propojeny zpevněnou cestou. Jedná se o prostor, kterému dominuje barokní voliéra. Je otázkou, proč autorka opět nezvolila koncept současné interpretace původního návrhu, tak jako u severní části? Vstupní objekt je dokumentován půdorysy a řezy, ze kterých je zřejmé, že autorčiným záměrem bylo očistit stávající dispozice od novodobých konstrukcí. Nezůstalo však pouze u novějších konstrukcí jak je zřejmé z vybourání komínové stěny (viz. prostor 1.02). Autorka navrhla novou polohu schodiště v blízkosti vstupu. Je otázkou, zda-li v případě, že mu vymezuje tak reprezentativní polohu a dimenzi, by neměla tento svůj záměr podporovat vlastním umístěním v prostoru a výtvarnou formou schodiště. Jinou otázkou je, zda-li byt správce o velikosti 34 m? je dostačující. Rekonstrukce nepůsobí dojmem ucelené výtvarné koncepce - vztah starého a nového, ale spíše jako vytváření zadaných prostorů za pomoci příček. Naproti tomu dispoziční uspořádání Studeného skleníku je řešeno vložením objektu integrujícího bar a toalety. I tento objekt však vyvolává pochybnosti. Je opravdu vhodné aby celý sál mohl sledovat jak se imobilní občan souká na toaletu? Kde budou uskladněny židle? Práce má kultivovanou a přehlednou grafiku, silné a slabé momenty. Práci doporučuji k obhajobě.

eVSKP id 22999