OSTREZI, J. Chlazení datového centra [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2011.

Posudek vedoucího

Štětina, Josef

Obsahem práce je návrh Chlazení datového centra. Práce má 73 stran textu a tři výkresy. Grafická úprava splňuje požadavky na technický text a výkresy splňují platné normy. Práce obsahuje všechny povinné části. Student pracoval samostatně a práci konzultoval, zadání práce splnil ve všech bodech. Nad rámec zadání student provedl samostatně měření produkce tepla serveru a jeho komponent. Dále lze vyzdvihnout, že práce kromě experimentální práce, vlastního návrhu ve formě výkresů obsahuje i 3D CFD model a 1D model v prostředí TRNSYS, které jsou využity pro dimenzování větrání a chlazení. Student prokázal schopnost samostatné práce, splnil podmínky zadání, práce obsahuje všechny náležitosti, a proto ji doporučuji k obhajobě.

Posudek oponenta

Katolický, Jaroslav

Cílem diplomové práce bylo navrhnout chladící a větrací systém pro datové centrum umístěné v ISO kontejneru. První část práce je věnována stanovení tepelné zátěže od instalované technologie, kde diplomant provedl řadu měření, aby stanovil zátěže od jednotlivých komponent. V druhé části se autor věnuje spíše popisným způsobem návrhu chlazení a rozmístění technologie ve vlastním kontejneru. Třetí část se pak věnuje simulacím pomocí CFD a TrnSYSu. V úvodní části textu autor odhaduje tepelnou zátěž kontejneru od vnějšího prostředí v letním období až 10 kW (v textu není vysvětleno, jak k této hodnotě dospěl), v závěru práce již píše jen o 1 kW. Na str. 30 autor polemizuje nad umístěním zateplení (zvnitřní nebo vnější strany) a jako první se nabízející označuje vnější zateplení, což dle mého názoru je to nejméně vhodné řešení. Autor zdůvodňuje výhodu vnějšího zateplení několikanásobně menší tepelnou ztrátou, což není pravda, naopak díky zvětšení teplosměnné plochy bude tepelná ztráta v takovémto případě větší. V kapitole věnující se simulacím se autor, téměř zbytečně věnuje postupu tvorby sítě a různých nastavení a naopak minimálně jsou popsaný podmínky pro, které jsou výpočty realizovány. Není zde vůbec popsáno např., jak byly stanoveny zdroje hybnosti simulující ventilátory atd. Laminární řešení proudění pomocí CFD, které autor použil, se mi pro tento typ úlohy zdá nevhodné. V práci je tento přístup zdůvodněn Reynoldsovým číslem, ale není zde uvedená žádná hodnota ani způsob stanovení jeho hodnoty. Kombinace anglické terminologie, kterou autor v kapitolách věnujících se simulacím používá více než hojně (kap. 3.4, 3.5 a jiné), v českém textu je naprosto nevhodná. Vnitřní zdroje energie a hybnosti nejsou okrajové podmínky, jak autor uvádí. Graf na obr. 12 má být podle textu rozdělen na 12 polí, nic takového tam ovšem není. V tomto grafu dosahuje teplota vnější stěny v zimních měsících až 45 °C, což je dle mého názoru nereálné (to by musela byt intenzita dopadajícího solárního záření cca 1400 W/m2). Popisky grafů na obr. 29 a 30 jsou nečitelné. Není zcela jasné, co zobrazuje graf na obr. 32, pokud jde o denní množství dopadlého solárního záření, pak by měla být jednotka kWh . Podle přiložených výkresů by se určitě chlazení a větrání do takového zařízení nainstalovat nedalo.

eVSKP id 36810