DUZ, A. Ochrana baterie pro robot KAMBot [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2018.
Student Alexei Duz vypracovával nové zadání (tj. bakalářské práci nepředcházel semestrální projekt, jako je u bakalářských prací obvyké) což vedlo na vyšší zátěž, kladenou na studenta na termíny realizace a ověření jeho konstrukce. Student i přesto dokázal navrhnout, realizovat, naprogramovat a částečně ověřit prototyp plošného spoje balanceru. Při závěrečném testování, jemuž jsem byl přítomen, mohu dosvědčit, že základní ochrany baterie byly v činnosti, odpojovaly zátěž ve správných okamžicích, na obrazovce monitoru měl student odpovídající napětí každého článku simulované baterie. Během testování nadproudové a zkratové ochrany jsme neměli v laboratoři vhodnou proměnnou zátěž na parametry, které student do čipu naprogramoval, tak byla zvolena metoda připojování pevných rezistorů na výstup a sledování, kdy dojde k odpojení. Při prvním testu došlo ke správnému odpojení zátěže při překročení naprogramovaného proudu zátěží, takže nadproudová ochrana pracovala bezchybně. Při druhém testu, kdy jsem chtěl otestovat zkratuodolnost jsem se zřejmě díky nedorozumění nebo vlastní nešikovnosti dotkl opačného konce měřicího obvodu (kontakt pro zátěž je velmi blízko opačnému konci měřicího rezistoru - viz obrazec DPS), takže obvod neměl jak zareagovat a následný proudový ráz a úbytek napětí na přívodních vodičích k simulátoru baterie vytvořil zřejmě přepětí, které vedlo ke zničení čipu STM32. Toto zničení čipu tedy není chybou studenta, ale mou a nemělo by být kvalifikováno jako nesplnění posledního bodu zadání. Student pracoval úplně samostatně během návrhu plošného spoje a tvorby kódu do STM32. Student konzultoval v dostatečné míře, zejména na schematu, byť velmi často doporučená oprava zapojení vedla k vytvoření chyby nové. Předpokládám tedy, že se tak dělo z důvodu jazykové bariéry, že mi student úplně neporozuměl technickému popisu problému a proto samostatnou opravou jednoho problému vytvořil problém nový. Samotný text práce student psal narychlo až během testování, čemuž odpovídá i kvalita zpracování textové části práce. Mnou navrhované doporučené změny v práci student zapracoval do textu jen částečně.
Členění předložené práce zhruba odpovídá jednotlivým bodům zadání. Úvodní teoretická část se zabývá základním popisem parametrů a vlastností lithiových akumulátorů a způsobem jejich nabíjení a balancování. Následuje kapitola popisující hardwarový návrh nabíječky s balancerem. Jsou zde stručně popsány jednotlivé bloky zařízení (MCU, RTC, balancovací obvod). Zde bych ocenil alespoň stručný rozbor obvodů na trhu a zdůvodnění výběru konkrétního typu balancovacího integrovaného obvodu. Další kapitola je věnována řídicímu programu zařízení. Zbytečně velký prostor je věnován popisu vývojového prostředí, zato vlastní program je reprezentován nepřehlednými a velmi střídmě komentovanými úryvky zdrojového kódu. Chybí vývojový diagram vysvětlující funkce a běh programu. V poslední části, jejíž rozsah je pouhá jedna strana je popsáno testování zařízení, kde se dozvídáme že „MCU se odpálilo“. Takovéto zhodnocení celé práce považuji za nedostatečné. Po formální stránce je práce na velmi nízké úrovni, je těžké najít větu, která je gramaticky správná. Ještě horší je, že velká část textu ani nedává smysl, o čem se lze přesvědčit náhodným otevřením práce na kterémkoli místě. Chybí číslování rovnic, popis použitých symbolů a veličin, evidentně převzaté obrázky nejsou ozdrojovány. Celá práce a zejména poslední kapitola působí dojmem, že vznikala velmi narychlo. V práci lze nalézt střípky inženýrského přístupu, bohužel ale nelze s jistotou konstatovat, že zadání bylo v celém rozsahu splněno a není nijak vysvětleno, zda je to z důvodů časové tísně nebo nechtěného zničení obvodu. Pokud student uspokojivě vysvětlí míru splnění jednotlivých bodů zadání, doporučuji praci k obhajobě s nejnižším možným bodovým ohodnocením.
eVSKP id 110689