KOVALDOVÁ, E. Rekonstrukce kvalitního PPG signálu z dat chytrého telefonu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2025.
Diplomová práce Elišky Kovaldové se zabývá vývojem algoritmu na rekonstrukci nekvalitních PPG signálů měřených chytrým telefonem. Práce je logicky členěna do 12 kapitol. Práce obsahuje 62 normostran (Úvod–Závěr). Teoretická část je popsána na 20 stranách a je dostatečně ocitována. Práce obsahuje stručný úvod, který je pro pochopení problematiky plně dostačující. Literární rešerše se věnuje vzniku PPG signálu, možnostmi, jak jej měřit, co se dá z něho odhadovat za jiné parametry, jak se posuzuje kvalita signálu a jak lze syntetizovat nebo generovat kvalitní signál. Zároveň obsahuje i metriky, kterými studentka hodnotí své výstupy. V praktické části popisuje autorka práce experimentální měření a dataset se kterým pracovala. Dále podrobně popisuje předzpracování dat i jejich analýzu v časové i frekvenční oblasti. Popsána je zde i implementace klasifikačního algoritmu k posouzení kvalitní/nekvalitní úsek PPG signálu. Ten je doplněn diagramem. Studentka si ke generování nových PPG úseků jako náhradu za nekvalitní PPG úseky vybrala metodu detekce harmonických složek ve spektru. Metodu zde komplexně popisuje a vhodně vizuálně prezentuje. Postup a analýza by mohly být sepsány lépe strukturovaně. V rámci diskuse porovnává stávající podobné algoritmy s výsledky toho svého. Rozebírá zde i problematiku kvality PPG signálu z chytrého telefonu. Z formálního i jazykového hlediska je práce na výborné úrovni. Práce cituje celkově 43 zdrojů převážně zahraniční literatury. Jedním z nedostatků je seřazení citovaných zdrojů v úvodu práce. Práce prokazuje význam algoritmu pro zkvalitnění PPG signálů do budoucího využití nositelné techniky např. pro odhad krevního tlaku. Studentka často konzultovala práci a aktivně se účastnila měření přes celý akademický rok. Kladně hodnotím samostatný přístup. Negativně však hodnotím grafické znázornění postupu práce, které zde z většiny chybí a chybí i jak je snímáno referenční PPG. To je stěžejní pro validaci algoritmu. Body zadání považuji za splněné a v rámci uvedených nedostatků hodnotím práci 88 body B.
Studentka se ve své diplomové práci zabývá velmi aktuálním a smysluplným tématem rekonstrukce nekvalitních PPG záznamů měřených pomocí chytrého telefonu. Teoretický úvod tvoří dobrý základ pro praktickou část práce, nicméně v některých částech je až moc obsáhlý a vzdálený od jádra práce (zejména kapitola 2). Rovněž bych do teoretické části přemístila popis rekonstrukčních algoritmů, který je poměrně obsáhle uveden až v diskuzi. V rámci praktické části práce studentka naměřila 10 záznamů jako součást větší databáze, kterou následně používá pro analýzu. V práci mi chybí odůvodnění/motivace pro měření takové databáze pro účely rekonstrukce PPG. Také zde chybí bližší informace o dobrovolnících a hlavně zmínka jak a odkud bylo měřeno referenční PPG. V rámci kapitoly 7 vyhodnocuje studentka dotazník, ale není zřejmé, z jakého důvodu, resp. souvislost s její prací. Od snímání dat studentka přeskočí rovnou k již předzpracovanému datasetu, ale v práci chybí popis, jak se např. z telefonu získá PPG signál nebo jak se data z různých zařízení synchronizují. Výhrady mám také k velmi jednoduchému detektoru PPG peaků a jednoduchému algoritmu pro stanovení kvality PPG. Ty sice studentka sama vytvořila, ale díky své jednoduchosti předpokládám, že budou mít značný vliv na vytvořený algoritmus rekonstrukce nekvalitních úseků PPG, který je jádrem práce. Popis vyvíjených algoritmů vyvolává řadu otázek. Chybí mi vizuální porovnání kvalitního i rekonstruovaného nekvalitního úseku PPG s referencí. I přes tyto konkrétní nedostatky musím konstatovat, že studentka odvedla značné množství práce, která je logicky provázaná. Výstup z této DP považuji za dobrou pilotní studii a základ pro další práci v této oblasti. Rozsah práce (62 stran od úvodu po závěr) je adekvátní řešenému tématu. Obecně se v textu práce vyskytují některé faktické, ale i gramatické a stylistické chyby a také nejasné nebo chybné formulace, což mírně snižuje celkový dojem z práce. Seznam literatury čítá 43 zdrojů, přičemž 19 z nich jsou vědecké články a konferenční příspěvky. Wikipedii a Wikiskripta, které jsou v práci použity, považuji za nevhodné. Literární zdroje nejsou řazeny ani dle pořadí výskytu, ani abecedně. Výhradu mám ke kvalitě některých obrázků (zejména studentkou vytvořených), jejich umístění a nezmínění v textu a také absenci popisků os. Zadání práce je splněno. Práci hodnotím stupněm B/80 bodů a přikládám tři otázky.
eVSKP id 167538