VÍTEK, M. Optimalizace výběru aktuátorů pro vzdušný průzkumný prostředek [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Student Milan Vítek pracoval na své bakalářské práci iniciativně, práci přiměřeně konzultoval. Problematiku leteckých vrtulí konzultoval s odborníkem v oboru. Výsledkem práce jsou doporučení pro výběr vrtulí a motorů spolu s aplikací pro jejich výběr na základě zadaných kritérií, a funkční přípravek pro měření parametrů motorů a vrtulí. Student má dle mého názoru dobré technické povědomí a dokáže si v oblasti techniky poradit. Navrhuji hodnocení 87b / B – velmi dobře.
Student se v teoretické části bakalářské práce zabýval aktuátory používanými ve vzdušných průzkumných prostředcích typu multicopter. Poměrně podrobně popisuje princip funkce BLDC motorů a způsob jejich řízení, přičemž některé teoretické poznatky přímo ověřuje měřením. Výsledky ovšem nejsou interpretovány vhodným způsobem (měření konstanty motoru na str. 16). Dále se podrobně zabývá teorií leteckých vrtulí, kterou student konzultoval také na Leteckém ústavu, FSI, VUT v Brně. Teoretická část je vhodně zakončena shrnutím a radami pro výběr aktuátorů vycházející z teoretických poznatků. Praktická část práce se skládá z realizace přípravku pro měření charakteristik aktuátorů. Navržený a realizovaný hardware umožňuje měřit tah a otáčky vrtule, proudový odběr a napětí baterie a odesílat data do PC. Některé naměřené průběhy se ovšem neshodují s uvedenou teorií. Například při citlivosti snímače síly 0,24 mV/g a uvedeném zesílení 34 operačního zesilovače by měla měřená hmotnost při výstupním napětí 3000 mV odpovídat 368 g. Naměřená hodnota při stejném napětí na Obrázku 24 odpovídá téměř dvojnásobné hmotnosti 710 g. Nepřesnost měření hmotnosti bylo potvrzeno praktickou ukázkou při porovnání výsledků s digitální váhou. Praktická část také obsahuje pomůcku v programu MS Excel pro výběr aktuátoru, díky níž byla vybrána vhodná konfigurace pro školní multicopter. Použití 18 článků Li-Po baterie o celkové hmotnosti 1530 g pro multicopter vážicí přibližně 700 g nepovažuji za optimální a nebylo ani výpočtem ověřeno, zda bude schopen letu. Celá práce je vhodně rozčleněna do kapitol, ovšem potýká se s řadou formálních nedostatků. Kvalita některých obrázků (osciloskopické průběhy, focené grafy z literatury, vývojové diagramy) je velmi nízká, jednotky milisekund jsou chybně uváděny jako mS, práce obsahuje také několik překlepů a nevhodných formulací vět. Student v dostatečné míře využil tištěné literatury i online zdrojů, ovšem za nedostatek považuji to, že se na literaturu v celém textu práce odkazuje pouze minimálně. Zadání bakalářské práce lze označit za středně těžké především v oblasti teoretické části, která v problematice teorie vrtulí zasahuje za hranice studovaného oboru. Student se rovněž zabýval návrhem a realizací hardwaru a programováním mikokontroléru. Práci lze označit za původní a svědčí o bakalářských schopnostech studenta. Práci doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 66347