ILLEK, M. Validace dynamometru MicroFET pro měření síly dolních končetin [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. CESA. 2024.
Bakalářská práce se zabývá multifunkčním dynamometrem MicroFet, který je snadno využitelný pro terénní měření svalové síly. V rámci BP se student snažil o validaci a komparaci tohoto ručního dynamometru s přesným laboratorním dynamometrem Isomed 2000 a navrhnul metodiku měření síly dolních končetin při flexi a extenzi v kolenním kloubu. Zvolené měřené pozice mají výhodu v relativně snadném polohování měřené osoby, současně ale přináší komplikaci v podobě značné síly, kterou je měřený schopen v této pozici vyvinout, což silně komplikuje sběr dat a může silně ovlivňovat výsledky. Student v semestru věnoval úsilí sběru dat, které je relativně časově náročné. Bohužel proběhlo naprosté minimum konzultací práce s vedoucím, což dle mého názoru práci negativně ovlivnilo. V dokončovací fázi byla možnost konzultací částečně omezena pracovní neschopností vedoucího BP. Celkově je práce dle mého názoru příliš stručná, v teoretické části je množství využité literatury relativně nízké, zejména chybí větší množství rešerší publikací zabývajících se podobnou problematikou, vhodná by rovněž byla sekce o validaci testovacích metod obecně, což by mělo dle mého názoru pozitivní vliv na celou práci. Metodika sběru dat je popsána přehledně, výtky mám ke zpracování naměřených údajů, kdy není správně zohledněna přesná pozice umístění dynamometru na končetinu, tím pádem přesná délka ramene páky, ale jen zjištěná délka končetiny mezi hleznem a kolenem, což mohlo ovlivnit výsledky měření. V práci mi chybí ověření ručního dynamometru přímo proti laboratornímu dynamometru, případně i s plnou fixací, což mohlo pomoci ověřit značnou odchylku ve zjištěných hodnotách. V sekci výsledků nepovažuji za vhodné formátování, a rozložení tabulek, využití grafů (histogramů) s rozdílnými měřítky os a nevhodně zvolenými rozsahy jednotlivých datových sloupců. Chybí přesnější popis ověření normality dat, prezentace výsledků statistických metod. Vhodné by bylo využít například korelační diagram. Diskuze je příliš stručná, výsledky práce nejsou hodnoceny ve vztahu k jiným studiím. V textu se vyskytují časté nepřesnosti a chyby ve formulacích a pravopisu. Interpretace výsledků je těžko pochopitelná. Pozitivně lze hodnotit, že student navrhnul originální metodiku měření sil dolních končetin a ověřil její přesnost (odchylky), celkové zpracování BP ale považuji z pohledu jejího hodnocení za hraniční.
Bakalářská práce Matouše Illka se zabývá validací Dynamometru Microfet pro měření síly dolních končetin, přičemž autor si vytýčil jako cíl práce provést komplexní a systematickou analýzu spolehlivosti, přesnosti a srovnatelnosti dynamometru MicroFet2 s jinými etablovanými metodami měření síly dolních končetin (Izokinetický dynamometr). Hlavním úkolem práce bylo ověřit schopnost dynamometru MicroFet2 poskytovat konzistentní a spolehlivé výsledky při měření síly svalů dolních končetin. - Teoretická část práce: V Rámci teoretické části práce měla být provedena literární rešerše se zaměřením na použití dynamometru pro analýzu svalové síly dolních končetin, což nebylo splněno. Rozsah teoretické části práce je pouze osm stran, přičemž na téměř dvou stranách se autor zabývá typem svalových tkání a vzniku svalové síly. Na zbylých šesti stranách je čerpáno pouze ze tří relativně nových studií (nepočítám-li citované anatomické knihy) z let 2009, 2014 a 2020. Všechny ostatní zdroje jsou 19-38 let staré, což dle mého názoru nesplňuje rešeršní podstatu teoretické části práce. Zejména pokud autor v kapitole 1.5 Aktuálními přístupy uvede pouze jednu aktuální studií a následně jsou opět citovány zdroje publikovány téměř před dvaceti až třiceti lety. V této části práce také zcela chybí odkazy na obrázky v textu i citace zdrojů obrázků. - Metodika: Metodická část práce je relativně strukturovaně a přehledně sepsána, avšak v kapitole 5.3 mi v testovacích protokolech chybí specifikace zahřátí (způsob) a rozcvičení (dynamické x statické, všichni stejné x individuální, konkrétní cviky). Na str. 20 je zmíněno, že pro porovnání výsledků z ručního dynamometru [N] a izokynetického dynamometru [Nm] bylo při přepočtu z Nm na N využito naměřené délky páky (vzdálenost od osy kolenního kloubu po osu hlezenního kloubu), ale není zde zmíněno, kde byl umístěn adaptér dynamometru IsoMed a zda se při výpočtu toto umístění zohledňovalo či nikoli, což ovlivní výsledné hodnoty. Chyba bude však konstantní, ale pro případné porovnání výsledků a diskuzi s jinými publikacemi je to důležité zmínit. Dále na str. 23 v testovacím protokolu 2 autor uvádí, že MicroFet2 byl umístěn přibližně 5 cm nad kotník a neupřesňuje, co znamená přibližně (± cm) a ani jak a zda vůbec bylo měřeno umístění přístroje, aby nedocházelo k chybě měření zejména jedná-li se o práci zaměřenou na validaci přístroje. Dále je uvedeno, že byly provedeny vždy minimálně 3 měření pro každou nohu, přičemž bylo vždy vybráno měření, kde bylo dosaženo nejvyšších hodnot, ale nikde nejsou uvedeny konkrétní naměřené hodnoty (např. v příloze) a výpočet jejich reliability včetně směrodatné odchylky hodnot aj. - Výsledky: Velmi kladně hodnotím, že autor práce provedl na 13 měřených osobách minimálně 468 měření, avšak jak již bylo zmíněno výše, autor nikde ve výsledcích (ani v příloze) neuvádí naměřené hodnoty z ostatních opakovaných měření, tudíž není v práci podloženo, že tyto měření opravdu proběhly, a navíc při ověřování validity je třeba provést ověření reliability opakovanými měřeními (bez reliability nemůžeme dosáhnout validity), což mi v práci chybí. Interpretace výsledků je těžce srozumitelná. Při ověřování validity dělat průměry ze všech měření jednotlivých měřených osob není dle mého názoru vhodné a měla být zvolena jiná více vypovídající statistická metoda. Histogramy nemají jednotný rozsah, což je matoucí. Několikrát opakovaná věta, že hodnota p hodnoty je mimo běžný rozsah hladiny významnosti není korektní interpretací výsledků (str. 34). Korelační koeficienty nejsou zaokrouhleny a stejný počet řádů, a navíc byly ponechány na 14–16 řádů, což je irelevantní. - Diskuze a závěr: V diskuzi autor uvádí pouze jednu studii ro roku 1994, dle níž upravili metodiku (není uvedeno jak), ale výsledky zde diskutovány nejsou. První část diskuze je příliš komplikovaně popsána a krkolomně opakuje co bylo ve výsledcích bez náležité interpretace, což se v druhé části diskuze zlepší. Pozitivně hodnotím snahu o popsání limitů metodiky měření a doporučení na zlepšení. - Formální stránka: Žel také nejednotný formát tabulek, grafů, několik překlepů a zaměna výrazu semestrální práce za bakalářskou práci i nedodržena jednotná citační norma a chybějící šablona informovaného souhlasu výrazně snižují úroveň této práce. - Zdůvodnění hodnocení: Přestože kladně hodnotím množství práce, kterou autor práce vykonal zejména při praktickém měření, tak následné ne příliš vhodně zvolené statistické zpracování a jejich prezentace, spolu s slabou diskuzí a tristní teoretickou částí práce (nesplnění zadání v bodu 1) i chybám ve formální stránce práce uděluji hodnocení E.
eVSKP id 159349