SUKDOLÁK, M. Manipulátor pro skleníkový systém [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2023.
Bakalářská práce pana Sukdoláka se věnovala návrhu manipulátoru pro skleníkový systém, který by mohl sloužit pro účely závlahy, sběru a jiných operací ve skleníku. Student svou práci pravidelně konzultoval a demonstroval jednotlivé části, které navrhnul a následně zkonstruoval nebo implementoval. Student se v rámci tvorby svého řešení potýkal s různými obtížemi, které byl schopen řešit a dosáhnout tak funkčního výsledku. Velice oceňuji virtuální zprovoznění robotického manipulátoru, na kterém byly testovány řídicí algoritmy. Po praktické části není co studentovi vytknout. Co se písemné části týká, tak je práce bez velkého množství překlepů a gramatických chyb, ale obsahuje poměrně málo textu (spodní hranice rozsahu pro bakalářskou práci). Text obsahuje také značnou část „výplňového textu“, který by tam být nemusel a bylo by lepší doplnit praktickou část. S přihlédnutím na výše uvedené hodnotím práci „B“ 82 bodů.
Zadáním práce p. Sukdoláka byl návrh manipulátoru pro realizaci automatických operací ve skleníku. Předložená práce má 30 stran. Z toho teoretická část má 3 strany, ve kterých je také obsažen jednostránkový průzkum existujících řešení. Domnívám se, že při vývoji podobného zařízení by mel být na průzkum toho co existuje a jak to funguje, kladen mnohem větší důraz. Ve zbytku práce pak student popisuje, průběh řešení. Formální stránka práce je spíše podprůměrná průměrná. Práce obsahuje množství překlepů, divných neformálních či nepoužívaných (ultra-sonický senzor). Po odborné stránce mě zaráží kinematický model na straně 16, který autor bezmyšlenkovitě převzal z literatury, a který popisuje klasický SCARA robot. V práci je však robot umístěn na posuvné kolejnici, což není v modelu nijak zahrnuto. Další výhrady mám k řídicímu programu, který v současné době umožňuje řízení pouze velice primitivním způsobem. Žádná kinematika v něm není implementována, robot vždy před pohybem k zamýšlené plodině musí být ve své výchozí poloze a pohyb je realizován konstantní rychlostí všech os po předem uložený čas. Není také zřejmé, zda je program schopen v současné verzi uložit pozici více než jedné plodiny. V programu je rovněž napevno nastaveno množství konstant, které by dle mého názoru mohly být jednoduše prostřednictvím HMI nabídnuty ke změně. HMI samo je šité horkou jehlou a slouží spíše k ladění modelu, než k jeho používání. I přes uvedené nedostatky student realizoval velké množství práce a věřím, že celé řešení je po dokončení nějakým způsobem použitelné. Proto hodnotím práci známkou C.
eVSKP id 151676