HAVLÍKOVÁ, M. Studium UV světlem generovaných fluorescenčních komplexů zinku pomocí fluorescenční spektroskopie [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2019.
Bc. Martina Havlíková zpracovala v diplomové práci téma fotokatalytické přípravy fluorescenčních komplexů zinku a organických ligandů. Téma vyplývá z dlouhodobé spolupráce FCH VUT a ÚCHAB Mendlovy univerzity. Diplomantka zpracovala podrobnou rešerši a na jejím základě byly navrženy sirné sloučeniny pro testování interakce se zinkem. Diplomantka dále zvládla měření a zpracování vzorků metodami TCSPC a FLIM, které jsou v práci využity pro studium vzniku a fluorescenční charakterizaci příslušných komplexů. S jejím přístupem k takto náročnému tématu jsem spokojen a navrhuji hodnocení stupněm výborně/A.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | A | ||
| Využití poznatků z literatury | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A |
Předložená práce diplomantky Martiny Havlíkové se zabývá studiem fluorescenčních vlastností entit vzniklých působením UV záření na směs kovu (např. zinku) a sloučeniny s thiolovou skupinou pomocí fluorescenční spektroskopie a časově rozlišené fluorescence (FLIM) Poměrně rozsáhlá práce (95 stran včetně příloh) je členěna do devíti kapitol. Jako zajímavé a pro čtenáře přehledné hodnotím rozdělení kapitol Teoretická část, která shrnuje a vysvětluje fyzikální principy použitých metod a Současný stav řešené problematiky, která zasazuje výzkum do kontextu s literaturou v oboru. Z práce je patrné, že při jejím zpracování byla provedena řada experimentů a bylo získáno velké množství dat, jejichž prezentace je obtížná a orientace v nich je náročná, z toho důvodu je otázkou, zda zvolený způsob je ta nelepší možná varianta. Ale to je spíše námět k diskuzi. Po formální stránce mám k práci připomínky hlavně po jazykové stránce, a to především k množství překlepů nebo formulacím typu: „….mají úzké emisní a excitační spektra…“ Také je zvykem zkratku při prvním použití rozepsat v plném znění. Navíc některá vyjádření mohou být pro čtenáře matoucí: „Např. acetylcholinesteráza hydrolyzuje acetylcholin na thiocholin, který urychluje rozklad thiosíranu sodného za vzniku sirovodíku. Ten následně reaguje s ionty kadmia a vzniká CdSe, důležitý k tvorbě QDs.“ (str. 10) „Z těchto výsledků vykazovaly nejlepší vlastnosti QDs vznikající z kadmia. U tohoto kovu je ale známý problém s toxicitou a následnou aplikací, proto byly k dalším experimentům vybrány organické molekuly, které se běžně vyskytují v buňkách, a to konkrétně S-adenosylmethionin (SAM), S-adenosylhomocystein (SAH), cystein (CYS), homocystein (HCYS) a glutathion disulfid (GSSG).“ (str. 73) I přes výše zmíněné komentáře je práce zpracována kvalitně a obsahuje velké množství experimentálních dat a tím splňuje nároky kladené na tento druh práce. A proto ji doporučuji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Využití literatury a její citace | B | ||
| Úroveň jazykového zpracování | B | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A |
eVSKP id 113577